Konec levného benzinu. Tankovat se bude za 31 korun

Zájem o ropu bude hlavně v rozvíjejících se zemích Organizace zemí vyvážejících ropu ve své pravidelné zprávě odhaduje, že se v roce 2017 zvýší globální spotřeba ropy na rekordních 95,3 milionu barelů ropy denně. Poptávka po ropě má stoupat až do roku 2020. „Tahounem by měla být doprava, a to především v rozvíjejících se zemích. Počet aut na cestách by se měl podle odhadu kartelu zdvojnásobit do roku 2040 na 2,5 miliardy,“ říká ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Podle Tomčiakových odhadů by ve vyspělých zemích spotřeba ropy naopak mohla poklesnout přibližně o třetinu v důsledku vyššího využití alternativních pohonů.

Za vyššími cenami pohonných hmot stojí dohoda ministrů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ti se rozhodli snížit těžby. Tuzemské benzinky na dohodu z minulého týdne reagují postupně. Zdražování už ale začalo a podle prognóz bude pokračovat v dalších dnech.

„V závěru letošního roku je tak nutné počítat s benzinem dražším zhruba o korunu za litr. Nafta může vzhledem ke zvýšené sezonní poptávce zdražit o něco více,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

V příštím roce by lidé měli nejčastěji natankovat v rozmezí mezi 30 až 31 korunami. Někteří analytici však tvrdí, že to s růstem cen nebude zase až tak horké.

„Osobně si myslím, že žádný závratný nárůst ceny v nejbližší době nehrozí, a proto čekám v delším časovém horizontu spíše stagnaci s krátkodobými výkyvy oběma směry,“ říká Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR.

Organizace zemí vyvážejících ropu má sice od příštího roku snížit těžbu z rekordní listopadové úrovně 32,5 milionu barelů denně o 1,2 milionu, což nejspíš pohonné hmoty zdraží, ale kromě zemí OPEC se ropa těží i jinde. Například ve Spojených státech, které členem OPEC nejsou, dál roste počet otevřených ropných vrtů. Pokud tedy cena ropy dál poroste, Amerika logicky bude více těžit. Což může zase hodnotu ropy snížit.

Nejednoho člověka napadne, že když zdražují pohonné hmoty, tak jak je možné, že klesají ceny letenek, které se také částečně odvíjejí od hodnoty ropy.

Vysvětlení nabízí analytik společnosti Akcenta Novák. Podle něj se ceny ropy výrazně propadly před dvěma lety, a zatímco čerpací stanice na pokles ceny zareagovaly, letecké společnosti nikoliv. „To, že aerolinky zlevňují, je správně, je spíš nepochopitelné, že k tomu dochází s dvouletým zpozděním,“ říká Novák.

Důvodů, proč letenky zlevňují, je ale víc. „Konkurence mezi dopravci je stále větší, což se odráží v cenotvorbě,“ připomíná Josef Trejbal z portálu Letuška.cz. Z konkurenčního boje tak mohou těžit hlavně zákazníci. Ceny letenek neustále klesají, meziročně v průměru o deset procent. „Pokles cen ale začal už před více než dvaceti lety,“ říká Trejbal a nabízí konkrétní případ: v roce 1995 stála běžná letenka do Bangkoku 22 tisíc, v roce 2016 ji lidé pořídí za 12 tisíc korun a někdy ještě levněji.