Konec pečiva! Ochrání cedule mlsné kachny?

Pražské kachny a labutě umírají zbytečně, a to jen kvůli lidské ignoraci, neinformovanosti či hlouposti. Toto tvrzení vyplývající z poznatků odborníků z řad ornitologů a dalších ochránců přírody deník Metro tlumočil na svých stránkách již mnohokrát. Nyní se však zdá, že se v hlavním městě konečně podařilo uvést věci do pohybu. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana totiž v ulicích metropole přibudou kolem vodních toků informační tabule, které budou od nevhodného krmení pečivem odrazovat.

„V minulém týdnu jsme řešili úpravu informační tabule u rybníka Lipiny, kterou jsme doplňovali právě o zákaz krmení vodního ptactva. Podobným způsobem budeme dále postupovat i u dalších rybníků a vodních ploch,“ říká pro deník Metro Hofman s tím, že informační tabule, jak správně krmit, najdou Pražané také ve Stromovce.

Neúspěšné cedule. Před krmením nevarují poprvé Test efektivity varovných cedulí proběhl v létě u rybníků v Královské oboře. Umístil je sem neznámý amatér. Nyní jsou tu první magistrátní informační cedule, jak krmit. U místních jezírek uprostřed parku Stromovka se v červenci objevily po domácku vyrobené cedulky varující před travičem, který zde způsobil apatický stav několika labutím. Ačkoliv bylo ve hře právě nevhodné krmení, návštěvníky parku cedule od dalšího házení pečiva neodradily.  Tragický případ dvou otrávených srnců se loni odehrál v Chuchli. Návštěvníky místního zookoutku tu v předvánočním času neodradil ani nápis u výběhů: Nekrmte nás, nechceme být tlustí a už vůbec ne mrtví. Neukáznění návštěvníci tu otrávili místní zvěř velkým množstvím pečiva. To je přitom pro srnce mnohdy smrtelné. Podle zákona krmení pečivem mezi Pražany nelze omezit jinak než nedoporučovat. Vymáhání není zatím možné. Strážník může maximálně dotyčného pokutovat tisícikorunou na místě, a to jen tehdy, pokud krmení hází i na most či břeh, odkud hází. V tu chvíli totiž znečišťuje veřejné prostranství, což již trestné je. Varovnými cedulemi komunikují radnice jednotlivých městských částí také s neukázněnými majiteli psů. Tuto strategii razí například Praha 5 či desátá městská část. Jejich úspěšnost je ale dle místních obvykle minimální. Daleko efektivnější je navyšování počtu košů. Lidovou tvořivost a tvorbu cedulí v Pražanech budí také jejich sousedé. O tvorbě cedulí umístěných na chodbách bytových domů deník Metro několikrát informoval. Ani zde se ale efektivita neměří snadno.

K zakrmování vodních ptáků pečivem, jehož konzumace jim následně podle ornitologů výrazně zkracuje život, dochází u Vltavy i pražských rybníků denně. Mezi nejfrekventovanější místa patří například obě pražské náplavky či břeh Vltavy v oblasti Klárova. Právě zde se často z dobrým úmyslem zbavují ve prospěch ptáků zbytků jídla často nejen obyvatelé metropole, ale také turisté. Rozmisťování cedulí je tak podle milovníků vodního ptactva obrovský krok kupředu.

„Přitom je řešení tak jednoduché. Pokud magistrát umístí cedule se zákazy krmení, nemusí o tomto problému deník Metro neustále psát a mně při procházce kolem rybníků postačí ukázat na ceduli, pokud by někdo přece jenom zvířata krmil,“ napsala deníku Metro čtenářka Magdaléna Vrbová. Ta před časem podle svých slov narazila se svým požadavkem rozmístit varovné cedule právě na magistrátu. Podle zákona nelze Pražanům tuto činnost zakazovat. Výběr krmiva je tedy de facto na každém, kdo se do něj pustí.

Kachní žaludek
Ptákům obecně nejvíce škodí různé druhy uzenin a zbytky jídla připraveného pro člověka. Poté následuje již zmiňované pečivo, kterým se v metropoli zakrmuje nejvíce. Deník Metro se proto obrátil na ornitologa Petra Suvorova, aby čtenářům vysvětlil, v čem vlastně škodlivost drobků pro kachny a labutě spočívá. „V přírodě existují zvířata, jakými jsou například medvěd, straka či prase. To jsou takové popelničky. Téměř cokoliv, co snědí, zvládnou také strávit. Mají k tomu uzpůsobený svůj trávicí systém. Pak tu ale máme kachny, jejichž trávení takto rozhodně nefunguje a na pečivo, které dostávají od lidí nejčastěji, není uzpůsoben. Nejlepší je pro ně krájená zelenina,“ vysvětluje pro deník Metro Suvorov. A dodává, že pečivo je vlastně pro vodní ptactvo, a zejména pro kachny, jakýsi tichý zabiják.

V pasti jako mořské želvy
Pečivo, podávané jednou za čas, v trávicím traktu kachen či labutí příliš velkou škodu nezpůsobí. Pták pak může podle ornitologa Suvorova dostat maximálně průjem. V současnosti však situace v hlavním městě dospěla do bodu, kdy místní vodní ptáci raději než svou přirozenou potravu preferují právě naházené pečivo. Mlsné kachny jsou již tak popletené, že si neuvědomují, jak moc ubližují vlastnímu druhu.

„Pokud začnou pečivo, které jim škodí, preferovat, je to taková dobrá evoluční past. O tom, nakolik může snížit konzumace pečiva kachní či labutí reprodukci, ale nechci spekulovat. Je to podobná situace jako u mořských želv, které záměrně pojídají plastové pytlíky v domnění, že jde o jim prospěšné medúzy,“ popisuje Suvorov. „Ty jim pak v organismu tropí pořádný brajgl,“ dodává ornitolog.

Jedna babička mrtvou kachnu nedělá
O správném zakrmování vodních ptáků je dle odborníků třeba šířit osvětu. Rozmístění cedulí je tak podle Suvorova dobrý nápad. On i jeho kolegové se totiž setkává s tvrzením, že když se krmí pečivem odjakživa, proč se nesmí dnes. Pražanům však podle něj chybí uměřenost. „Jedna babička, která přijde krmit k Vltavě, není schopna odhadnout, jakou škodu může způsobit. Neví, že po ní za pět minut přijde další, a pak další, a nakonec se jich tu vystřídá padesát. Dávejme proto zvířátkům to, co jim patří. Žijeme bohužel v době, kdy každý, kdo má čtyři kočky ví, jak chovat tygra,“ směje se Suvorov.