Kosmonaut náhradník Pelčák: Jsem důchodce, ale klidně bych teď do vesmíru letěl.

Připomenete si výročí, přestože jste nakonec neletěl?
Samozřejmě. Vzpomenu si každý rok a hotovo. Jak jinak. Mám pořád fotografie z celé té historie, z přípravy i výcviku. A vzpomínky v hlavě.

Byl jste vynikající pilot. Ještě létáte?
Už ne, já už jsem jenom pilot důchodce.

Proč letěl Remek Československo bylo třetí zemí v dějinách, která měla svého kosmonauta. Na let byli z osmi kandidátů vybráni Remek a Pelčák. Na mladšího Remka padla volba i z politických a kádrových důvodů. Měl totiž podle tehdejších hledisek „lepší“ životopis. Jeho otec byl Slovák, generálporučík, navíc dlouholetý velitel vojenského letectva, matka byla Češka. Pelčák se stal jeho náhradníkem. Druhý člen náhradní sovětsko-československé posádky Nikolaj Rukavišnikov se na rozdíl od Pelčáka do vesmíru podíval dvakrát.

Ale jako pasažér se jistě k někomu do letadla ještě posadíte, ne?
Tak to víte, že ano, vždyť mám ještě pořád hodně přátel, kteří létají. Když jim řeknu, není to problém a zalétáme si. Ale už jenom ve sportovních letadlech, ve stíhačkách už dávno ne. Vlastní letadlo si dovolit nemůžu. Co si budeme povídat. Pro důchodce je to drahý koníček, spíš velký kůň.

Máte nějaké suvenýry z výcviku a z vesmíru?
Mám. Teď jsem je půjčil do Technického muzea v Brně. Příští týden tam při příležitosti 40. výročí letu Vladimíra Remka otevírají výstavu.

Co jste jim nabídl?
Jedním ze suvenýrů je obyčejná panenka v moravském kroji, jaká se tehdy prodávala v obchodě. Já totiž pocházím z Kyjova. Vladimír ji vzal s sebou na těch sedm dní do kosmu. Tak ta létala s Vladimírem na oběžné dráze. Potom obě rukavice od Vladimírova skafandru. Vladimír je po přistání věnoval mým dvěma synům. Každému po jedné rukavici. Ještě jsem na výstavu zapůjčil svoji výcvikovou kombinézu, ona vypadá spíš jako tepláková souprava. Je na ní ale státní znak a symbol programu Interkosmos.

2 fotografie

Neschoval jste si třeba i něco, co by vám výcvik připomínalo, ale nesmělo se to schovávat?
Odvezl jsem si vzorky kosmické stravy, třeba chleba, tuby s jídlem, šťávy v tubě. Jenže se to nedochovalo.

Kdyby vám dneska dal ně- kdo dvacet milionů dolarů na placený let do vesmíru, bral byste to?
Přidejte, to už by stálo víc, možná jednou tolik. Samozřejmě že bych letěl, je to lákavé. Kdyby všechno vyhovovalo zdravotně, proč ne? Ale stárneme a máme své zdravotní mouchy.