Kouzlo Stypkovy hudby trvá. Dva roky po jeho smrti se na něj vzpomínalo na koncertech

Ačkoli jeho kapela Bandjeez, která již nějakou dobu vystupuje se zpěvačkou a Stypkovou kamarádkou Kateřinou Marií Tichou, jednu až dvě skladby z tvorby tohoto hudebníka zařazuje, v takovém rozsahu zazněly písně poprvé. Právě Tichá, Ewa Farna a Mirai Navrátil na sebe vzali nelehkou úlohu zpívat písně rodáka z Dobré u Frýdku-Místku, který byl zároveň jejich kamarádem. To vše za doprovodu Janáčkovy filharmonie.

„Ty písničky jsou extrémně těžké, napsané pro obrovský chlapský hlas. Byla jsem z toho strašně nervózní, ale díky tomu jsem ještě předtím velmi pilně trénovala a doufám, že jsem to zvládla,“ svěřila se Tichá. Že to bude zvláštní zážitek, bylo jasné od začátku i publiku. Mnozí nevěděli, jestli být nadšení, že znovu skladby mohou slyšet naživo, nebo být smutní, protože v den prvního koncertu to bylo na den dva roky od Stypkovy smrti .

Nutno dodat, že jakkoli byli všichni vystupující v nezáviděníhodné situaci, zvládli to dobře. „Snažila jsem se jenom prostě soustředit na to, abych to zazpívala tak, aby se za mě David nestyděl,“ dodala Tichá.

Pořád s námi
„Měli jsme ještě s Davidem tři cíle. Zaprvé dodělat desku Dýchej, zadruhé převést všechna naše alba do podoby vinylu, což se povedlo. A zatřetí zahrát Davidovy písně s Janáčkovou filharmonií, a to se stane teď,“ řekl na úvod prvního koncertu Matěj Drabina, bubeník kapely Bandjeez.

Když Stypka v lednu 2021 zemřel, třetí studiová deska Dýchej nebyla dokončená. Jeho kapela a nejbližší spolupracovníci se však rozhodli ji dodělat, vyšla na podzim téhož roku a dočkala se tří sošek v rámci cen Anděl. Před Vánoci 2022 pak vznikl také její vinyl.

Jeho nejbližší si zároveň vytyčili cíl, že na Stypkovu hudbu a osobnost nedají zapomenout, což bude možné jenom tehdy, pokud jeho písně budou znít. „Myslím, že tento cíl se nám daří. A po tom, co jsem dneska viděl, jsem si jistý, že jeho tvorba už tu s námi navždycky bude,“ hodnotil po koncertě Martin Červinka, Stypkův objevitel a manažer. „Myslím si, že Davida dost dlouho trápilo, že jeho písničky lidi neznají. A tyto koncerty byly obrovské zadostiučinění, protože je vidět, že to tak není. Že je nejenom znají, ale i mají rádi,“ dodal.

„První velký koncert, kde budou Davidovy písně zpívat jeho kamarádi, měl být loni v Praze, ale tehdy přípravy zastavila protikoronavirová opatření. Někdy je ale lepší, když se některé věci přirozeně vyvíjí, a ukázalo se, že počkat si na koncert právě s touto filharmonií za to stálo,“ vzpomíná Červinka. „Kombinace interpretů Eva Farna, Mirai a Kateřina Marie Tichá je podle mě jednak dobře postavená na osobní bázi, protože to byli nejen hudebníci, kteří s Davidem tvořili, ale i jeho přátelé. Zároveň všichni dospěli do vynikajících interpretů a myslím, že koncert byl nezapomenutelným zážitkem,“ nešetřil Červinka nadšením po prvním ze dvou koncertů a dodal: „David tady zanechal stopu, která je nesmazatelná svojí tvorbou, ale také vlivem na tuto generaci mladých a talentovaných lidí.“

Co teď?
Pro ty, co nemohli být na koncertě, může být útěchou, že jej nahrávala Česká televize, termín uvedení zatím není znám.

„V hlavě samozřejmě máme i další plány. Například vydání kompletu jeho tvorby, třeba ve formě živých záznamů z koncertů. V průběhu roku bychom to zase připomněli nějakým singlem z nich. A potom? Uvidíme, samozřejmě zůstaly po Davidovi i nějaké dosud nezveřejněné písně, ale s tím je to složité. Už dokončování alba Dýchej ukázalo, že vstupovat do jeho skladeb je velmi citlivé a mohou to dělat skutečně jenom jeho nejbližší spolupracovníci. To bude chtít opravdu ještě čas,“ uzavírá Červinka.

Ahoj Davide! „Bylo toho o Tobě za ty dva roky tolik řečeno a napsáno, co s Tebou kdo zažil, a hranice mezi vzpomínkou a patosem je někdy až moc tenká. Jenže Ty a Tvoje hudba jste pořád velké téma, pořád tady totiž rezonuješ. Víš, co mě napadlo, hned jak jsem usedla na svou sedačku v Gongu? Jestli by sis vzpomněl, jak jsem Tě kdysi po vystoupení na festivalu byla pozdravit a pochválit, jak vám to s kapelou šlapalo. Poděkoval jsi a řekl, že míříš dál, do větších sálů, a vyprávěl o plánech, které máš. A teď najednou sedím ve vyprodané hale pro několik set lidí, kde budou znít Tvoje písničky, a říkám: „Dokázal jsi to.“ Přiznám se, že jsem se bála, že slyšet Tvoje písničky od jiných bude nejen zvláštní, ale i nedůvěryhodné, protože Tys byl prostě svým hlasem a hudebním vyjádřením specifický. Ale nestalo se to, zase se jenom potvrdilo, jak je Tvoje tvorba skvělá. I od Tvých kamarádů totiž v lidech probouzela emoce! Sice jsem se snažila nebýt smutná, ale víš, jak jsem to měla. Jak sis ze mě dělával legraci, že už zase pláču nebo u které písničky jsem začala tentokrát. Tak jo, zase jsem plakala. Ale ne smutkem, to z té nepopsatelné atmosféry, kterou se povedlo Tvým přátelům a Janáčkově filharmonii vytvořit. Zase jsi čaroval!“ vzpomíná na zpěváka redaktorka a editorka deníku Metro Iveta Benáková.