Dochází vám, čeho jste dosáhl?
Zatím ne. Je to moc brzo.
Byl to váš nejtěžší závod v životě?
Asi ano, protože to byl finiš do poslední chvíle. Tady ty závody nemám rád, Nino je nepříjemný soupeř. I trať byla nepříjemná, takže to byl jeden z nejtěžších závodů.
Vyvíjel se podle vašich představ?
Chtěl jsem tam být vpředu a jezdit technicky vpředu. Nechci říci, že jsem čekal, že vyhraju, ale cítil jsem se hodně dobře. Hlídal jsem si to a dá se říci, že první půlku závodu jsem si tam jel trénink. Plus tam byly nepříjemný kopce, ale nehnal jsem se, nebojoval o pozice, aby mě to nechybělo v závěru. Hodně jsem tam ušetřil.
Proto ty holinky na stupních vítězů, že jste si věřil?
Určitě jsem si věřil, takhle jsem to plánoval. Člověk nikdy neví, může tam přijít defekt a letos jsem si toho užil docela dost. Ale tu formu jsem sem směřoval. Věděl jsem, že když se nic nestane, pojedu dobře. Když už si holinky někdo vzal na stupně, tak jsem se rozhodl, že si je vezmu taky. Sice se mě ve stanu před vyhlášením ptali, jestli je to oficiální oblečení výpravy, nebo jestli si z nich dělám srandu. Tak jsem se jich zeptal, jestli jako neznají Čechy a naše gumáky (směje se).
Cítíte teď úlevu po této sezoně?
Asi jo, většina lidí mě pohřbila už před dvěma měsíci. Ale podrželi mě lidi okolo, ať už lidi z týmu nebo rodina. Ti mi věřili, nebo minimálně mi neřekli, že mi nevěří.
Jací byli fanoušci?
Nejvíc byli slyšet od nás z Ústí. Ti byli slyšet všude. Jinak jsem se snažil soustředit na svůj závod a snažil se soustředit jen na sebe a neudělat chybu.
Moderní pětibojař David Svoboda říkal, že mu pomohlo, že ho soupeři podcenili. Mohlo hrát roli i u vás?
Samozřejmě taky. Co jsem četl, už se mnou nepočítal nikdo. Což pro mě bylo možná dobré, i atmosféra v týmu byla super, bylo to jak s klukama večer v hospodě, absolutně v pohodě, uvolnění. Já věděl, že mám za sebou loňskou sezonu, která byla úžasná, něco jsem dokázal a jeden nepovedený rok, to se nic neděje. Vyšlo to na jedničku.
Strážce streamu
