První měsíc v roce byl vyhlášen jako měsíc boje proti rakovině děložního čípku. Upozorňuje na onemocnění, na které v České republice v průměru každý den umírá jedna žena. Často zbytečně, protože lze nemoci díky pokrokům medicíny ve většině případů předejít. Ačkoliv díky rozvinutému systému prevence v posledních deseti letech došlo v České republice k poklesu výskytu rakoviny děložního hrdla o 25 procent a poklesu úmrtnosti na tento zhoubný nádor o 14 procent, stále naše země zaujímá v úmrtnosti na rakovinu děložního čípku 15. nejvyšší místo v Evropě.
Patří celosvětově k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen, u nás jí každoročně onemocní okolo 800 pacientek. Vzniká v dolní části dělohy, která se označuje jako děložní čípek či děložní hrdlo, a jejími původci jsou takzvaný human papillomavirus neboli HPV. Vysoce rizikový lidský papilomavirus je v těle přítomen u 95 až 100 procent žen s tímto onemocněním.
Ženy si mohou zachránit svůj život
Máte to ve svých rukou!Pět kroků, jak můžete rakovině děložního hrdla předejít.
|
Otěže svého osudu drží ženy do velké míry ve vlastních rukou. Stejně jako věnují péči své kráse, měly by upínat pozornost i ke svému zdraví. V České republice bohužel značná část ženské populace nenavštěvuje gynekologické preventivní prohlídky. Týká se to zejména žen starších 50 let, u kterých frekvence návštěvnosti klesá až na 30 procent. „Můžeme pouze apelovat na české ženy, aby pravidelně chodily na gynekologické kontroly. Díky pravidelné gynekologické péči, případně využití moderních testů si mohou zachránit svůj vlastní život,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph. D., z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.
Lidské papilomaviry jsou nejčastější sexuálně přenosnou infekcí, během života se s ní setká okolo 80 procent lidí. „U většiny populace vymizí HPV infekce během dvou let, u části přetrvává – často desítky let – a u části vede k rozvoji abnormálních nálezů,“ objasňuje profesor Sláma. Ženám, které chodí poctivě na pravidelné gynekologické prohlídky, je v rámci preventivního programu každý rok prováděn cytologický stěr, jenž dokáže odhalit přednádorový stav.
Tento screeningový test v České republice v letech 2016–2017 podstoupilo jedenkrát za dva roky téměř 80 procent žen. Každoročně se jej však účastní méně než 60 procent. Problémem navíc zůstává jeho nízká citlivost. Umožňuje záchyt jen kolem 60 až 75 procent abnormálních nálezů, jelikož buňky, s nimiž diagnostici v laboratoři pracují, nemusí mít vždy onkogenní potenciál. Bující rakovina tak může zůstat skryta, podobně jako k tomu došlo v případě devětatřicetileté Marie Veselé z Litoměřicka.
„Prohlídky u gynekologa jsem nikdy nezanedbávala, chodila jsem na ně pravidelně. Ještě když jsem na jaře absolvovala screening formou stěru z děložního čípku, byl v pořádku. Jenže v červenci už bylo všechno jinak,“ vzpomíná maminka dvou malých dětí. Vytrvalé krvácení ji přivedlo k lékaři znovu a po dlouhých týdnech nejistoty a čekání na výsledky různých vyšetření jí v pražské nemocnici u Apolináře odhalili čtyřcentimetrový nádor. „Kvůli rodinné anamnéze mi byly rovnou odstraněny všechny ženské orgány, podstoupila jsem takzvanou radikální hysterektomii, včetně odebrání uzlin,“ popisuje dramatické okamžiky svého života.
Test upozorní na přítomnost HPV virů
V průměru o 35 procent citlivější než klasická cytologie je HPV DNA test, který dokáže v těle detekovat lidské papilomaviry ještě dříve, než začnou působit komplikace. Samotná pozitivita testu ještě neznačí onemocnění, vysílá ovšem varovný signál a upozorňuje, že by takové pacientky měly být důsledně sledovány, aby se včas zabránilo možnému rozvoji nemoci.
Ačkoliv dosud není známa žádná spolehlivá metoda, jež by dokázala virus z těla vypudit, obvykle si s ním imunitní systém poradí sám. „Když jsem se dozvěděla, že jsem HPV pozitivní, polilo mě horko. Zjistila jsem, že mám vysoce rizikový typ viru HPV 16,“ vzpomíná sedmatřicetiletá Nikola Kapnisti na chvíli, kdy se dozvěděla výsledky HPV DNA testu.
Přestože se uklidňovala, že to nemusí nic znamenat, patřila ke skupině žen, u nichž virus způsobil rozvoj abnormálního nálezu. Následovala vyšetření, včetně biopsie, která potvrdila závažnou dysplazii, tedy přednádorové změny. Ani konizace, při níž jí byla odstraněna část děložního hrdla, nepřinesla příznivé zprávy. Ukázalo se, že je nutné zákrok opakovat. „Vytáhla jsem si černého Petra a musela na další konizaci. Eskalace toho všeho mě začala děsit,“ připouští. Druhá konizace naštěstí již dopadla dobře.
„Pro mě bylo důležité uvědomit si, že HPV DNA testování není to samé co cytologie, ale ukazuje na jiný druh výsledků. Kombinace faktu, že je v mém těle přítomný virus HPV 16 plus změny při cytologii mě dostaly až na specializovanou kliniku. Kdyby mi neudělali biopsii, nezjistili by, že tam je dysplazie a mohlo by se také stát, že za rok už bych rakovinu děložního hrdla opravdu měla,“ uzavírá Nikola Kapnisti.
Dalším důležitým pilířem v bitvě proti rakovině děložního hrdla je rovněž očkování proti HPV. „Podáním vakcíny ještě před zahájením sexuálního života se u dívek i chlapců výrazně sníží riziko rozvoje HPV asociovaných onemocnění. V případě rakoviny děložního hrdla je tak možné zabránit až 90 procentům případů tohoto onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Dvořák, Ph. D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Žádná z vakcín ale bohužel nechrání proti všem rakovinovým typům viru. „Je známo 14 rakovinotvorných typů HPV, vakcíny chrání však jen proti nejčastějším 7 typům. Třebaže je riziko významně sníženo, abnormální nález mohou mít i ženy očkované,“ upozorňuje onkogynekolog Jiří Sláma.
Očkování má smysl i u starších žen, kde je prokázané snížení rizika onemocnění asi o 40 až 50 procent. „Pro úspěch očkovacího programu je nutné dosažení více než 80procentní proočkovanosti cílové populace. V současnosti je však proočkovanost dívek asi 60 procent a chlapců asi 30 procent,“ informuje pacientská organizace Veronica.
