V zákonu je totiž nařízena registrace pro dětské skupiny. „Pokud by registrace byla povinná, měly by nejen lesní mateřské školky, ale také další zařízení poskytující péči o děti rok na to, aby splnily požadavky na dětskou skupinu,“ vysvětluje Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol. Požadavky zahrnují mimo jiné hygienické předpisy a nutnost zázemí v pevné budově. To lesní školky nemají a pro svou činnost vůbec nepotřebují. Fungování těchto zařízení, které navštěvují téměř tři tisícovky dětí, je totiž založeno na pobytu v přírodě. Kvůli obavám z důsledků zákona se k asociaci přidali i další, například Člověk v tísni, který mimo jiné provozuje dětská centra ve vyloučených lokalitách.
„Máme zavedené zázemí a provoz, ovšem vycházelo se z toho, co bylo dostupné a vyhovovalo dětem a rodičům. Nyní by všichni museli zajistit například sprchový kout nebo umyvadla ve výšce padesáti centimetrů,“ přibližuje Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. Dokonalý ale není ani senátní pozměňovací návrh, podle předsedy Asociace rané péče a výchovy Jan Schneidera přináší další změny. „Za hlavní problém považujeme zavedení minimální provozní doby 40 hodin, které způsobí potíže všem zájemcům o provozování dětské skupiny a značně omezí jejich flexibilitu, kterou měl zákon naopak podpořit,“ uvedl pro ČTK Schneider. Nelíbí se mu ani úprava požadavků na kvalifikaci personálu, z nichž vypadly rekvalifikované chůvy a lidé s vyšším odborným vzděláním.
Dětské skupinyNový zákon má určit pravidla, podle kterých budou fungovat dětské skupiny.
|