Ačkoliv rap není v Česku zrovna mainstreamová záležitost, „král metafor“, jak se mu přezdívá, vyprodává haly. Když loni jeho crew TroubleGang naplnila k prasknutí Malou sportovní halu, vytvořila takhle partička rekord v počtu návštěvnosti hiphopového koncertu jedné skupiny. Že to nebyla náhoda, potvrdili loni na podzim. To při jejich koncertě praskalo ve švech Forum Karlín. Za rok se chce Marpo posunout ještě o level výš. Respektive nejvýš, co česká halová scéna dovoluje. V květnu totiž hodlá se svou crew vyprodat 02 arenu.
Je pro českého interpreta nejvíc, když vyprodá 02 arenu?
To nejvíc, co je, tak to je Vypich. Ten zaplnili Kabáti. A Strahov, který pro změnu naplnili Nedvědi. Ale co se týká hal, tak největší je 02 arena, takže to je taková ta poslední meta. Ale uvidíme, jestli bude vyprodáno. Furt tomu nechávám otevřený karty. Beru to tak, že když naplníme polovinu, tak to bude úspěch. Protože já nejsem mainstream, nejsem v televizi, nejsem v rádiích.
MarpoRaper, bubeník, thaiboxer, 32 let ■ Marpo, vlastním jménem Otakar, byl členem skupiny Charakter crew, vystupoval v seskupení Marpo & MC Wohnout, nyní koncertuje jen se svou crew TroubleGang. Zároveň je bubeníkem kapely Chinaski. ■ Jeho poslední klip k singlu Dead Man Walking měl na YouTube za tři týdny od vydání přes 1,3 milionu zhlédnutí. Klip se natáčel v americké Nevadě. Odtud také pochází fotky k tomuto rozhovoru. ■ Je synem rockového kytaristy Oty Petřiny a manažerky rockových skupin Hany Petřinové. 8. ledna 2013 se mu narodila dcera Emma. A v říjnu 2015 syn Otakar Petřina. ■ Kromě muziky Marpo miluje thajský box. Dokonce je v tomto tvrdém sportu i vicemistr České republiky. Kvůli thaiboxu byl několikrát i přímo v Thajsku, kde zlepšoval své umění. |
Co vlastně ve vašem podání znamená vyprodat 02 arenu?
Kapacita haly je sedmnáct tisíc diváků, ale my čtvrté patro zavřeme. Takže budeme mít o pět tisíc míň. Protože si myslím, že na mém koncertě většinou lidi sedět nechtějí. Do prodeje tak půjde dvanáct tisíc lístků. Plus máme schovaných asi tisíc lístků pro naše známé a partnery.
Vaši věrní fanoušci měli možnost si lístky zarezervovat dřív. Byl o to zájem?
Bylo pro ně rezervováno nějakých sedm tisíc lístků. Teď máme prodáno zhruba čtyři a půl tisíce. Vlastně díky TroubleGang family, což je takový náš VIP klub fandů, bych mohl za pár dnů vyprodat Karlín.
Čím ještě bude koncert jiný, kromě toho, že bude v největší hale v Česku?
Máme na něj rozpočet devět milionů. Takže chceme udělat něco, co tady fakt ještě nebylo. Protože nevím, že by ještě nějaká jiná česká kapela, teda kromě Lucie, nacpala takových peněz do koncertu. Jiný to bude i v tom, že chceme, aby to bylo hodně interaktivní. Show bude probíhat i mimo arénu.
Chceme lidi vtáhnout do děje ještě před halou. Celý koncert se bude ladit do žánru zombie. To je totiž můj oblíbený filmový žánr. Takže chci, aby to celý bylo ve stylu The Walking Dead a Resident Evil.
Takže proto se váš nový singl a album jmenují Dead Man Walking?
Přesně. Původně jsme to chtěli pojmenovat The Walking Dead. Ale stanice AMC to má zaregistrované úplně celé od plenek až po trika a mikiny. Takže jsme to museli nakonec změnit.
Co se vám vlastně líbí na zombie?
Člověk si vždycky představuje, co bude po třetí světové válce. Co se stane? Bude postapokalypsa? Je to prostě zajímavé o tom přemýšlet.
V singlu Dead Man Walking zní hodně kytara. To není pro vaši hudbu moc obvyklé.
Na pódiu je nás sedm. Máme basu, kytaru, bicí a já taky občas něco zadrnkám na kytaru, takže já to spíš ženu tímto směrem. Nová deska tak bude určitě víc kytarová. Furt to bude rap, občas se zpěvem a pak ty kytary. Já prostě nechci mít všechna alba stejná. Vydávám sedmou desku. Od první do čtvrté to byla nějaká moje etapa, na kterou tolik nevzpomínám. Vlastně ani na koncertě ty písničky nehraju. Pak ale přišla v roce 2013 deska Riot. Což byl nástup žánru trap. V roce 2016 vznikla deska Lone Survivor, která byla pro změnu hodně osobní výpověď, a teď se chci zase posunout dál. Nechci, aby si člověk pustil moje písničky a nevěděl, ze které desky to je.
Deska se má nahrávat v Anglii. Proč?
Vybavení je všude stejný. Pulty, převodníky nebo analog se dají koupit všude stejný. Takže v tom to není. Spíš jde o lidi, kteří to ovládají. A já spolupracuju na týhle desce s Clintnem Murphym, který nabíral a míchal taky Chinaski. A on mi nabídnul, jestli nechci dělat s ním.
Protože jeho taky baví rap. Taky je dobrý, že člověk na chvíli vypadne. Je fajn, že člověk může na čtyři dny v podstatě vypnout telefon a může žít jen tou muzikou. Tady je tu furt „koupil jsi tohle?“ a „přivezl jsi tam?“ a volají kámoši, jestli nepůjdem ven. Prostě masakr.
Vrátím se k poslednímu albu. Sám jste zmínil, že bylo hodně osobní. Proč jste se tolik otevřel?
To přišlo se smrtí táty. Furt tvrdím, že jsem nějaký básník a že vyprávím nějaký lyrický zobrazení. Já prostě vyprávím svůj příběh. Jednoduše a stroze. A tím, že mi zemřel táta, tam jsem o tom prostě chtěl napsat. Člověk prostě nemůže psát o tom, jak je šťastný, když zrovna v ten moment stojí život za hovno.
Zdá se mi, že celkově je hodně vašich textů smutných nebo naštvaných. Máte vlastně i nějakou veselou písničku?
Tak třeba Zvedám je docela vtipná. Nebo Moment... „Tenhle moment patřím nám...“ To je taková oslavná písnička. Ale já jsem prostě takový, že do písní vybíjím energii. Vyrostl jsem na Limp Bizkit a na Korn. Takže prostě chci, aby mé písně šly tímto směrem. Neumím si představit, že bych dělal letní hity. Něco ve stylu, že je teď párty, jsme u vody a pijeme drinky. Takový písničkou jsou prostě strašný.
Z posledního vašeho alba mám nejradši Mladou krev. V textu je, že vám není zrovna dvacet a už máme něco za sebou. Co jste tou písní chtěli říct?
Že teď nastupuje nová generace. Spoustě lidem kolem toho rapu už je dnes čtyřicet a právě teď přichází náš čas. Ať jsem to já, nebo Ektor, Separ nebo Kali. My jsme ti třicátníci, kteří to teď převezmou. Ale taky jsme chtěli říct, že i když je vám třicet, že furt máte v žilách mladou krev.
Na scéně jste už dvanáct let. Jak se český rap za tu dobu změnil?
Hodně! Dřív to bylo takové, že se nedělal ten egotrip, že se nevychvalovalo, spíš se rapovalo o graffiti. Dnes se hodně vychvaluje nebo jsou písně motivační. No a samozřejmě se hodně proměnil zvuk. Já třeba ani už nehraju své staré písničky, protože to prostě nezapadá do mého playlistu.
Poměrně nedávno vaši kolegové z PSH vydali politický protestsong „Fuck off“. Nemáte i vy někdy chuť vyjádřit se k současnému dění v politice?
Ani ne. Já se od politiky držím dál. Všechno je to svinstvo. Ať je to doleva, nebo doprava. Mě prostě nebaví o tom rapovat. Samozřejmě že mě to sere, protože daně platím, ale myslím, že politiky je dost v médiích, a ještě abych to do nich já hustil muzikou, to mi přijde úplně zbytečný. Můj táta byl taky apolitickej a ani já se prostě nechci do politiky motat.
Přece jen vás ale lidé do politiky vtahují. Poměrně nedávno viselo bez vašeho svolení vaše jméno na plakátu akce organizované hnutím Úsvit – Národní koalice a Blok proti islámu. Pořadatelé plakátem lákali na demonstraci. Vy jste měl být jedním z taháku na akci. Jak to dopadlo?
Podali jsme na hnutí žalobu. Teď čekáme, až se to dostane k soudu. Celé je to dost šílené. Vezměte si, že někdo zneužije vaše jméno... a ještě ke všemu pro pravičáctví. To je snad ještě stokrát horší. Víte, jak to je, někdo o vás něco napíše, není to ani pravda, ale to už nikoho nezajímá.
Každý si přečte jen tu první zprávu a zbytek ho nezajímá. Když se to dostalo ven, tak jsem tehdy zažil dost krušný týden.
Než jsme začali náš rozhovor, zmínil jste, že toho
máte teď docela dost. Stíháte ještě tréninky thaiboxu?
Teď trénuji hodně. Každý den. Vypadá to totiž, že bych se možná mohl příští rok na Vánoce vrátit do ringu. Je to ale náročné. Musím to skloubit všechno s rodinou. Nechci trávit všechen čas v tělocvičně a nebýt s rodinou.
Pokud vím, tak zápasit nesmíte. Máte dohodu s Chinaski, že zápasy jsou pro vás tabu. Přece jen, nemůžete se během koncertní šňůry zranit.
To je pravda. Ale příští rok v prosinci hrát nemáme. Leden a únor má být také volný. Takže doufám, že se do toho vejdu. Takže teď pár let jen trénujete. Jak kdy. Chvíli mám období, kdy trénuji hodně, a pak měsíc beru antibiotika a mám pauzu. Já totiž hodně trpím na angíny. Taky když cestujeme, tak toho moc nenatrénuji.
Proč vlastně boxujete?
Já bych se bez boxu zbláznil. Navíc bych přibíral, já totiž rád jím. A taky sportuji celý život. Jako malý jsem hrál házenou a fotbal. Prostě bez sportu nemůžu být. A k tomu všemu mě box i uklidňuje. Když nesportuji, tak jsem protivný třeba i na své děti, a to já nechci.
Zmiňujete děti. Povedete je k hudbě?
Nechám je, ať si vyberou, co je bude bavit. Ale rozhodně chci, ať sportují. Je jedno, co bude chtít malej dělat, jestli balet, box, to nechám na něm. Ale do ničeho ho nebudu tlačit. Tak to dělal táta, ten mě taky nechal vybrat, co chci.
Když už byla řeč o Chinaski, tak vaše poslední album bylo o něco ostřejší. Co myslíte vy?
Je pravda, že kapela v hraní dost přitvrdila. Já do toho mlátím jak hluchej do vrat. Sehráli jsme se výborně s basákem a už to není takový slaďoučký popíček jako dřív. Teď máme tvrdší kytary. To je podle mě lepší. Každý muzikant se prostě vyvíjí.
Co tím myslíte?
Tak třeba já poslouchám poslední tři roky hodně country, protože často lítám na Floridu a hrozně mě to ovlivňuje a chci takovou hudbu dělat. Ale vím, že nemůžu dělat úplně takové to typické popové country, protože já v hudbě potřebuji mít tvrdý kytary.
Co plánujete na léto?
Chinaski mají teď pauzu, přes léto nehrajem. Spíš se chystáme na podzimní halové turné. Červenec budu koncertovat s Trouble-Gangem, v srpnu mám volno. Chci jet s rodinou na dovolenou, dělat výlety a tak.
Jak se vlastně změnil váš vozový park poté, co přišly děti? Máte i rodinné auto?
Jasně. Máme klasické rodinné auto s odsouvacíma dveřma. A já mám ještě „gétéčko“.
Na rozhovor jste ale přijel na motorce. Jak dlouho ji máte?
Já měl se ženou ještě před svatbou dohodu, že nebudu mít zbraně a motorku. Takže to bylo vždy naše téma k hádání, protože mě hrozně baví střílet... No, zbraně už mám. No, a motorku... Za to může vlastně nakonec žena. Já jsem totiž pořád jezdil pozdě. Vždy jsem se dlouho loučil s dcerou a pak se někam dostat po Praze autem bylo prostě náročný. Tak mi koupili skútra a docela silného, takže jsem si musel udělat papíry na velkou motorku a čtvrt roku nato se mi ozval Harley-Davidson, že by chtěli spolupracovat a že mi dají motorku. Na to už žena nemohla nic říct. Od té doby, co mám motorku, jsem všude včas.
