Žádné krokety posypané čokoládou, ale minikoblížky, které viděl mladý podnikatel Martin Ballaty v Austrálii u řecké komunity. Po návratu se před třemi lety pustil do díla. Po osobních zkušenostech a těch ze studií a práce chtěl založit sociální podnik, kde by zaměstnával lidi se zdravotním znevýhodněním. Jeho projekt nese název Gastronomie umožňující lidem existovat (GULE), proto také velká písmena v titulku. Zároveň tak říká i koblížkům z tvarohového těsta, které si můžete v trucku v šesti různých příchutích zakoupit.
„Osobní rovina měla na ten nápad největší význam, protože můj bratr má kombinovanou vadu, tedy tělesnou i mentální. To byl hlavní podnět, protože jsem chtěl porozumět tomu, co se odehrává okolo mě. Společnost stále není dostatečně informovaná, jak k takovým lidem přistupovat, jak se s nimi bavit. V této oblasti jsem se chtěl dovzdělat a šířit osvětu,“ líčí prvotní sny Ballaty.
Sbírání zkušeností
Po gymnáziu se tak vydal studovat resocializační pedagogiku se zaměřením na lidi na okraji společnosti. „Byli tam lidé po výkonu trestu, bez domova, závislí nebo s různými formami postižení. Po studiích jsem ale zjistil, že v pětadvaceti letech nejsem ještě připravený v tom prostředí naplno pracovat. A ani finanční ohodnocení za tu práci není nejvyšší,“ říká.
V oboru chtěl Ballaty zůstat. Šel pracovat na magistrát, kde pomáhal neziskovým organizacím a sociálním podnikům se získáním peněz z evropských fondů. „Nasbíral jsem hodně kontaktů, což dozrálo k tomu, že jsem se cítil připravený spustit svůj nápad,“ prohlašuje.
Konzervativní Češi
Kromě toho, že dokázal napsat evropský projekt, prozkoumával trh. „Český street food je převážně o slaném sortimentu a sladká tečka je maximálně palačinka nebo trdelník. Nebo dopředu udělané makronky. To je celá konkurence. Takže jsem si říkal, že je šance se prosadit.“
Loni na jaře začal Ballaty s barevným truckem objíždět republiku a sbírat zákazníky, ale první rok byl spíše oťukávací. „Chvíli trvá, než si lidé zvyknou, než navážete kontakty s distribučními místy. Také je těžké prosadit se na různé festivaly, kam jsem se nutil, když nás nikdo neznal. Přijde mi, že Češi jsou dost konzervativní a je těžké si zvyknout na něco nového,“ vyjmenovává úskalí Ballaty.
Když si letos v únoru nasmlouval různé akce prakticky na celý rok, diář vypadal velmi slušně zaplněný. Jenže s nástupem koronavirové pandemie se rozlet GULE přibrzdil. „Na začátku března jsme byli na poslední akci. Pak jsme si dali měsíc volno. Máme ve svém týmu i lidi, kteří jsou v rizikové skupině, a protože nikdo nevěděl, co je ten virus zač, rozhodli jsme se neriskovat. Ale dělali jsme si mezitím přípravy. Třeba kelímky ručně potiskujeme, lepíme si vlaječky na dřívka pro napichování koblížků a vystačilo nám to pak na celé léto,“ směje se sympatický šéf projektu. Od dubna do června byl s truckem každý všední den před Arkádami Pankrác. Někdy také zaparkuje v prostorách Fashion Areny ve Štěrboholech.
Sociální podnik? Cože?
Ballaty se občas potýká s názory, co je na nápadu tak záslužného, když jde o podnikatelský subjekt. „To je pravda. Lidé také znají neziskové organizace, které podporují znevýhodněné lidi. No a my jsme něco mezitím. Povahou jsme neziskovka, protože máme prospěšný cíl, tedy zaměstnávání lidí se znevýhodněním, konkrétně se zdravotním, různého typu. Třeba Lucinka se narodila s dětskou mozkovou obrnou, naopak Ingrid žila normální život, ale v padesáti měla mozkovou příhodu a pak se učila znovu mluvit a ovládat jemnou motoriku. K tomu se ale komerčními aktivitami snažíme na provoz vydělat sami,“ vysvětluje Ballaty s tím, že to, co vydělají, investují zpátky do provozu. To se ale letos vzhledem k situaci moc nedařilo. Tak se nyní pustil Martin s kolegy do plánu B. Nabízí vánoční cukroví a vaječný likér (více v boxu).
Vánoční nabídka
|
