Na Vysočině jsou lidé opatrní. Mají nejlepší platební morálku

Dlužníci? Ano, ale docela odpovědní
Na druhé straně totiž patří české domácnosti k těm, které se v absolutních číslech zadlužují podstatně méně než zbytek domácností v Evropské unii. Pokud však začneme rozpitvávat české soukromé dluhy do podrobností, je nutné konstatovat, že stoupají. Podepsal se na nich jak covid, tak zdražení energií a pochopitelně s tím související inflace, jedna z nejvyšších v dosavadních dějinách České republiky.

Podle údajů Bankovního a nebankovního registru klientských informací dosáhlo zadlužení českých domácností loni na podzim celkové částky téměř 2,9 miliardy korun. Meziročně se Češi upsali bankám a dalším finančním institucím o více než 314 miliard korun. Pro představu, za tuhle částku by se dalo pořídit více než 78 tisíc střel Javelin, s nimiž nyní ukrajinští vojáci zatápějí ruským obrněncům. Potěšující informací je v tomto směru ta, že když už si Češi půjčují, počítají s problémy.

Tři měsíce a dost! Mladí jsou bohorovnější
„Podle současných dat se lidé stále víc pojišťují proti neschopnosti splácet své závazky,“ konstatuje Martin Steiner, obchodní ředitel pojišťovny BNP Paribas Cardiff. Opatrnost a pojišťování vychází z toho, že stále větší část populace si uvědomuje, že nemusí mít dost rezerv na krytí pravidelných výdajů, kam se počítají například hypoteční splátky. Navíc se více obávají ztráty zaměstnání. Průzkumy ukazují, že téměř tři čtvrtiny Čechů by zvládly v případě výpadku příjmů krýt výdaje asi tři měsíce. Ke specifické kategorii dlužníků se řadí podnikatelé. V jejich případě neznamená dluh něco negativního, pomáhá jim investovat do modernizace a rozvíjet podnikání.

Začátkem roku 2022 mělo nějaký úvěr v Česku více než 143 tisíc podnikatelů. Jak malých firem a živnostníků, tak velkých subjektů. Kolem sedmi tisíc z nich však své závazky nezvládalo plnit. „Největší rozdíly v platební morálce dlouhodobě vidíme mezi mladými a zkušenými podnikateli. Jde o širší jev, který pozorujeme i u platební morálky spotřebitelů, i když zde není tak výrazný. Zatímco mladí spotřebitelé splácejí své dluhy dvakrát hůře než lidé ve věku od 45 do 54 let, mladí podnikatelé nesplácejí oproti starším podnikatelům své úvěry až třikrát častěji,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Odpovědní Jihočeši a lidé z Vysočiny
Schopnost splácet se liší také regionálně. V případě podnikatelů v Moravskoslezském kraji dlouhodobě existuje téměř o polovinu větší pravděpodobnost, že nebudou schopni splácet své úvěry, než u podnikatelů ve Středočeském kraji. Ve středních Čechách koncem tohoto ledna nesplácelo své úvěry jen něco málo přes čtyři procenta podnikatelů. Naopak v Moravskoslezském kraji jejich podíl dosáhl téměř šesti procent.

Rozdíly panují také v tom, ve kterém kraji je u nás nejvyšší procento nesplácených podnikatelských dluhů. Průměr za celou Českou republiku činil začátkem tohoto roku necelá dvě procenta. „Zatímco na Vysočině podnikatelé nespláceli pouze 1,1 procenta dluhů a v Jihočeském kraji pouze 1,3 procenta, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji šlo o podíl nespláceného dluhu ve výši 2,6 procenta,“ vysvětluje problematiku Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Milostivé a babí Oddlužovací akce pod názvem Milostivé léto zbavila exekucí 15 tisíc lidí. Číslo se týká těch, kteří už nemají žádné exekuce.  Akce se zopakuje letos v září až v listopadu pod názvem Babí léto ještě jednou. Stát si tímto způsobem přišel na jistinách na 390 milionů korun.  Částka pokryla dvacet procent všech dlužných částek. Výše odpuštěných zadlužení dosáhla 1,6 miliardy korun. O 28 tisíc víc exekučních řízení bylo zahájeno v roce 2021 v porovnání s předcházejícím rokem. Loni sice poklesl počet osob, po kterých exekutoři vymáhali dluhy. Vzrostl však počet případů na jednoho dlužníka, a to z 6 na 6,4. Nejvíc nesplácených dluhů a také exekucí bylo ve východních Čechách. Karla IV. nazýváme Otcem vlasti, ale císař musel financovat z říšských prostředků jak velkolepou výstavbu v Českém království, tak svůj početný kočovný dvůr. S ním objížděl bohatá německá obchodní města, pobyl měsíce i rok a na provoz upisoval daně nebo žil na dluh měšťanů.  Těm panovník občas povolil zahojit se a doplnit obecní pokladnice třeba při židovských pogromech. Krása Karlštejna, korunovačních klenotů nebo Karlova mostu byla tak trochu „na úvěr“. Tedy nikdy nesplacený.