„Včely na svých střechách chovají mnohé instituce ve městech, třeba hotely, ale i četná světová divadla,“ řekl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. „Včelstvo patří všem souborům, jde tedy o Národní včelstvo,“ dodal. Ze svého dočasného stanoviště v budově na Novém Městě se přestěhuje až po zimě, včely je možné přemísťovat jen v určitém období. U Apolináře přezimují a v pozdějším jaru najdou nový domov na střeše historické budovy na nábřeží Vltavy.
Včelaři, s nimiž lidé z divadla chov konzultují, doporučují chov včel spíše v lokalitě poblíž známé porodnice. Blízko se totiž nachází botanická zahrada, kde je dostatek květů k opylování. „U historické budovy jsou ale zase blízko Žofín a Petřín, takže to je také příhodné místo,“ připomíná Staněk.
Včely na zlaté kapličce nemohou být úplně na střeše - budova je vysoká a na střeše je velmi silný vítr. Včely by tam tak nemohly létat a vadila by jim rovněž vzduchotechnika. Budou tedy na jednom z balkonů směrem k piazzetě.
Městské včelaření je v poslední době novým fenoménem. Včelařů je v zemi asi 52 tisíc, v Praze chová včely několik stovek lidí. Ideální jsou parky a zahrady, celosvětovým hitem městského včelaření je umísťování včel na balkony či střechy budov. Známý je také včelín na Pražském hradě, kde je už od dob prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, kdy ho pro něj postavil Josip Plečnik.
