Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě o kontrole, která se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze.
Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila spolu s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí. Národní galerie podala trestní oznámení až v průběhu kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty kresby,“ konstatovali kontroloři. Ve sbírkách se nenašel kromě tří desítek kreseb také jeden obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky.
Po povodních neproběhla kontrola
NKÚ Národní galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. V souvislosti s povodněmi nenašla 35 děl, převážně od českého sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech zástupci Národní galerie neinformovali policii, zjistil NKÚ. Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna například zadala veřejnou zakázku za 29 milionů korun na servisní a revizní činnost určité firmě. „Knihovna to zdůvodnila tím, že se o budovu z technických důvodů může postarat jen konkrétní firma. To ale podle kontrolorů není pravda a měla proběhnout otevřená soutěž,“ uvedli kontroloři.
Národní galerie zase v roce 2011 uzavřela novou smlouvu s firmou, která jí do té doby zajišťovala ostrahu. Galerie to zdůvodnila hrozbou, že bude bez ostrahy. „Takové zdůvodnění ale není podle NKÚ relevantní, protože o ostrahu svého majetku přišla kvůli tomu, že této firmě dlužila 26 milionů korun. Tuto situaci tak měla předpokládat,“ zní jeden ze závěrů kontroly.
Jezdili ve služebním
V případě Národní knihovny NKÚ mimo jiné zjistil, že zaměstnanci používali dvě služební vozidla pro soukromé cesty. Knihovna si v roce 2013 také pronajala za téměř 27.000 korun náhradní vozidlo, které zaměstnanec používal rovněž pro soukromé potřeby. Pohonné hmoty platila v obou případech knihovna. NKÚ takové jednání vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42.000 korun a podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.
