Naše analýzy pomáhají měnit Prahu k lepšímu, říká šéf pražských „datařů“ Kotmel

Golemio funguje už pátým rokem. Co přesně je nyní úkolem platformy?
To se vyvíjelo v čase. Ze začátku jsme řešili hodně to, abychom měli co nejvíc dat pohromadě, na jednom místě. Časem nám došlo, že spíše než objem dat je pro nás důležitější, jaký má dopad jejich zpracování. Úkolem je tedy pomáhat řídit město těm, kteří ho skutečně řídí, tedy zejména magistrát, politici, městské dopravní společnosti, městské části.

Co vaše práce znamená pro běžného obyvatele nebo návštěvníka metropole? Kde ji mohou v Praze vidět?
Určitě někdy můžete přímo vidět data, která zpracováváme, například zpoždění MHD, ať už v aplikaci PID Lítačka, nebo na zastávkách, které

cestující informují v reálném čase o příjezdu spoje. Nejnovějším naším úspěchem je, že data o pražské MHD přebírá i Google. Dále jsme v době covidových opatření udělali a spustili pro Prahu portály covid.praha.eu a ockovani.praha.eu. Ve velmi krátkém čase jsme využili naše data a know-how pro systém, který sloužil ku prospěchu všem Pražanům a pomohl zpřehlednit chaotickou situaci.

Obdobně rychle jste zareagovali na příchod ukrajinských uprchlíků, kteří utíkají před válkou.
Ano. Zveřejnili jsme data o jejich počtu, která denně aktualizujeme. Vedení města tím získalo detailní a rychlý přehled o situaci v Praze. Ale my vlastně tolik vidět být nemáme, pomáháme taky těm, co rozhodují dělat správná a rychlá rozhodnutí. Takže se nakonec například optimálně sváží odpad, doprava funguje lépe, uspoří se finance, je možné rozhodnout rychleji, optimalizuje se rozložení očkování, je lepší přehled o šíření covidu a tak bych mohl pokračovat dále.

Čemu dalšímu se datová platforma věnuje?
My poskytujeme městu něco kolem sto dvaceti výstupů v oblasti datové analýzy. Zpracováváme data z oblastí odpadového hospodářství, energetiky, covidu a očkování, ukrajinské krize, městské hromadné dopravy, bydlení, majetku metropole, automobilové dopravy, cyklodopravy a pěší dopravy, sociálních služeb, veřejných zakázek, kultury.

Nabízí se mi otázka, kolik vás je. Kdo jsou lidé, kteří se v Praze starají o data?
My máme interně, v základním týmu, něco kolem dvaceti lidí. Jsou to analytici, vývojáři, konzultanti a produktoví vlastníci. Zpracováváme data z různých senzorů, které jsou nainstalované ve městě, ze zdrojových systémů, které provozují dané organizace, a od soukromých společností. Máme například data z aplikace Waze, data od Seznam.cz nebo od Mastercard či Airbnb.

Řekl byste, že Praha má dost dat a že je efektivně využívá?
Má obrovské množství dat a rozhodně je na čem pracovat. Vždy máte ve své práci priority. Nikdy to nebude tak, že bychom dokázali ten potenciál využít naplno. Takže je rozhodně spousta oblastí, kde to není stoprocentně efektivní, ale myslím, že se posouváme mílovými kroky.

Hrají podle vás data v rozvoji měst dostatečně velkou roli?
To bezpochyby ano. Je také důležité, aby o rozvoji města měli možnost diskutovat přímo lidi, kteří v něm žijí. Proto je velká část našich dat i veřejně přístupná. Městská data publikujeme na webech Golemio.cz a Pragozor.cz. Druhý jmenovaný nabízí zajímavé statistiky a informace o Praze ve zjednodušené formě a v souvislostech. Každý má možnost podívat se na město skrze data a udělat si objektivní názor na to, v jaké oblasti se mu daří dobře, nebo naopak, jakým směrem se může město rozvíjet.

Stojíte za tím, že se do Prahy minulý víkend v rámci akce Prague City Data Congress sjely světové špičky na městská data, aby zde představily své projekty. Z jaké metropole by si Praha měla vzít inspiraci?
Jde o jednotlivé oblasti, v některých je nám inspirací například Londýn, Barcelona, Helsinky a další, ale věřím, že i my jsme velkou inspirací pro ostatní města, a proto jsme taky kongres pořádali. Chtěli jsme tím podpořit dialog a výměnu zkušeností.

Který z projektů vás zde nejvíce oslovil?
Určitě přednášky od kolegů z MIT, kteří hovořili o tom, jak interaguje městská mobilita s veřejným prostorem při využívání dat a digitálních technologií z pohledu toho, co způsobuje, že některé ulice ve městě jsou oblíbenější než jiné. Nebo například kolegové z Německa nám povídali něco o jejich datových kompetenčních centrech a proč je města vlastně zřizují, v čem pomáhají.

Máte recept na to, jak přesvědčit města či úředníky, aby data skutečně používali pro řešení konkrétních problémů a ve prospěch města?
To si nemyslím, že je nějak extra potřeba, ani se o to tolik nesnažíme. Data se používají a je jich spousta. Ale jde o to, dělat to lépe, rychleji, efektivněji a data propojovat. I proto jsou vybraná data k dispozici ve formě otevřených dat nebo API všem potenciálním uživatelům přes webovou stránku golemio.cz.