Natáčení Terapie láskou bylo trapné kvůli potu v podpaží, říká Cooper

"Už jsme s Robertem jeden film spolu natočili a on mě při něm opravdu hodně naučil, abych se do té role dostat. Věděl jsem proto, že mu budu moct říct do očí slovo "tati" a že to nebude působit divně," říká Cooper.

Když se měl vžít do role své nové postavy, nebyl to pro něj až takový skok, protože také vyrůstal na předměstí Philadelphie, kde se film odehrává. Dům, kde se točilo, byl podle něj "velkou měrou podílel na té kouzelné atmosféře". Navíc jeden člen štábu v domě vařil, takže celý dům voněl předměstským životem a připomínal Copperovi jeho dětství v italsko-irské rodině.

"Hodně mi pomohlo, že jsem vyrůstal v podobných podmínkách," říká. "Vše mi připadalo skutečné, protože přesně takhle jsem žil i já. Takže jsem měl vlastně štěstí, protože jsem se na tuhle roli nevědomky připravoval už 37 let," dodává herec. Ale i tak se musel Cooper hodně připravovat, protože hrál člověka s bipolární poruchou. Společně s režisérem Davidem O. Russellem proto zkoumali nějaké dokumenty, které se touto nemocí zabývají, a zjišťovali, jak správně tu postavu uchopit a vylepšit ji.

"Neexistuje nějaká typická nebo obecná forma bipolární poruchy, kterou můžete hrát. Vše se velmi specificky týkalo přímo toho konkrétního člověka. Traumatizijící události, kterými si prošel, ho dostaly do manické fáze. Jen najít všechny ty momenty, které k tomu vedly a zakomponovat je do jednotlivých scén bylo velmi, to podle mě udolá každého. Chtěli jsme, aby byl pro diváky stravitelný, ale takovým způsobem, aby jeho postava nepopírala sama sebe," vysvětluje Cooper.