Třicet devět zaměstnanců z tisíce bylo v roce 2016 každý den v pracovní neschopnosti. Vyplývá to z čísel projektu Česko v datech. Podobná čísla lze očekávat i pro loňský a letošní rok. Počty nemocenských jsou totiž v posledních deseti letech poměrně stabilní. Poslední výrazný skok zaznamenali analytici v roce 2007. Poté přestaly být hrazeny první tři dny nemoci a snížila se výše dávek a nemocnost v Česku klesla.
„Zatímco v roce 2007 připadalo na 100 tisíc pojištěnců přes 60 tisíc případů pracovní neschopnosti, v roce 2009 počet případů klesl na zhruba 35 tisíc na 100 tisíc pojištěnců,“ řekl deníku Metro Martin Červený, konzultant firmy Deloitte, která informace pro projekt Česko v datech zpracovávala.
V 80. a 90. letech bylo případů pracovní neschopnosti ještě více. V roce 1990 skoro 96 tisíc případů na 100 tisíc pojištěných osob. Během roku 1980 dokonce čerpal nemocenskou téměř každý pracující Čech. „Názory se různí. Podle některých byla dříve nemocenská nadužívána a její zrušení v prvních třech dnech nemoci nešvar zredukovalo, podle jiných zase způsobilo,“ dodává Zuzana Lhotáková z SAS Institute.
Vůbec nejčastěji jsou v pracovní neschopnosti řemeslníci a opraváři (s téměř 64 tisíc případů na 100 tisíc pojištěnců), a to především na jihu Moravy. Spolu s nimi pak i pomocné a nekvalifikované pracovní síly. Nejméně jsou nemocní vzdělaní ve svých oborech.
Co se týče délky neschopnosti, ta je naopak nejvyšší u řídících pracovníků, a to 56 dnů, což přesahuje průměr o celé dva týdny. „Praha má výrazně nižší počet neschopností. Nejvíce případů lze najít v Karlovarském a Libereckém kraji. Průměrná doba jedné pracovní neschopnosti je nejnižší v Praze (33 dnů), nejvyšší na Zlínsku (51 dnů) a v Moravskoslezském kraji (50 dnů),“ říká Červený.
Bolí v krku i svaly
|
Strážce streamu
