Většina bank poskytujících půjčky na bydlení zažívá příjemné období. Po relativním opadnutí zájmu o hypotéky během července vzali zájemci o bydlení finanční instituce útokem. Nebude to nadlouho.
„Vnímáme rostoucí zájem, v porovnání s červencem vzrostl v srpnu o téměř třetinu,“ říká Radek Vachulka, manažer hypoték České spořitelny. Nijak výrazně se nesnižuje ani poté, kdy spořitelna mírně zvýšila po předchozích opatřeních České národní banky (ČNB) úrokové sazby. Zvýšený zájem je nasnadě. Každý se totiž snaží stihnout mírnější pravidla pro udělení hypoték. Nová začnou natvrdo platit od příštího pondělí. Už před létem je ČNB avizovala s tím, že chce omezit nebezpečí předlužení domácností kvůli rostoucím cenám nemovitostí.
Od 1. října se výrazně zpřísňují možnosti, kdy lze na půjčku dosáhnout. Hypoteční dluh nesmí převýšit devítinásobek čistého ročního příjmu žadatele a současně by neměl z jeho čisté měsíční výplaty ukousnout víc než pětačtyřicet procent.
Nová pravidla i dnešní zvýšení úrokových sazeb ČNB, která vedou k vyšším úrokům z hypoték, se nelíbí stavitelům. Ceny bytů jdou kvůli zdlouhavým stavebním řízením a nedostatku nových bytů nahoru. Kvůli stále dražším hypotékám přicházejí developeři o případné klienty.
V Praze dnes vyjde průměrný byt na téměř sedm milionů korun. Zájemce o hypotéku musí složit minimálně milion a tři sta tisíc a od pondělí bude muset vykazovat dostatečný příjem. „V případě průměrného bydlení by musel člověk brát čistého padesát tisíc,“ vypočítává Evžen Korec, majitel Ekospolu. O tom si podle něho mohou nechat zdát i lidé ze střední třídy. Hypoteční banky se ale i v minulosti, kdy ještě platila možnost až stoprocentní hypotéky, držely často doporučení ČNB. Poskytovaly totiž půjčky maximálně na devadesát, případně osmdesát procent ceny nemovitosti. Stejné to je i před platností přísnějších podmínek. Banky si už nyní často prověřují žadatele podle těchto kritérií.
Jak stoupají ceny bytů a rodinných domů, tak klesá optimismus obyvatel. Více než třetina Čechů je totiž smířena s tím, že na vlastní bydlení nikdy nedosáhne. Téměř třicet procent mladých lidí do třiceti let se podle průzkumu ING Bank domnívá, že bez pomoci rodičů se k vlastnímu bytu v životě nepropracují. O to víc posilují sliby politiků před komunálními volbami. Ti totiž nabízejí masivní výstavbu klasického nájemního bydlení v režii obcí.
