Téma privatizace bylo jedním z hlavních bodů předvolební kampaně v roce 2010. Lidé, kteří s postojem tehdejšího vedení radnice nesouhlasili, založili sdružení požadující další kolo privatizace. Ve volbách jejich zástupci získali osm zastupitelských mandátů. Po volbách byla privatizace nových koalicí znovu schválena, byli z ní ale vyloučeni zastupitelé. Jako důvod byl uveden střet zájmů. Zastupitelé OSB, kteří se dostali do opozice, to označili za diskriminační opatření. Většina zastupitelů OSB jsou obecními nájemníky.
Proti nakonec hlasovali dva zastupitelé
Podobné argumenty použili i dnes. Podle Jaroslava Šolce (OSB) je podobné vyloučení zastupitelů z privatizace v Česku unikátní. "Nikdo z nás rozhodně není žádný spekulant. V bytech bydlíme desítky let a chceme v nich bydlet i nadále," poznamenal Šolc. Dodal, že ze své pozice opoziční zastupitelé nemohli ovlivnit, které domy a za jakou cenu budou k odkoupení nabízeny.
Kvůli změně pravidel nastala na zastupitelstvu dlouhá diskuze, proti nakonec hlasovali dva zastupitelé z klubu Strany zelených, osm se zdrželo. Koaliční zastupitel Michal Uhl (kandidoval za Stranu zelených, nyní nestraník), který proti privatizaci vystupuje dlouhodobě, návrh označil za nerozumný. "Taková změna pravidel půl roku před volbami poškodí nás všechny," řekl. Cena, za kterou si lidé obecní domy mohou koupit, není podle něj stejná jako na realitním trhu a je tedy zvýhodněná. Změna pravidel se dotkne řádově jednotlivců z pětatřicetičlenného zastupitelstva. Z řad OSB se podle Dana Richtera (OSB) týká čtyř zastupitelů, v obecních bytech bydlí i zastupitelé z dalších politických stran.
Privatizace jako politický cíl
|
