Jak probíhala architektonická soutěž na Obecní dům?
Samotné zadání soutěže bylo velmi složité. Když to velmi zjednoduším, tak to měl být dům velmi reprezentativní a co nejlevnější, což samo o sobě je zadání, které nejde splnit a vůbec nepatří do architektonické soutěže. Po prvním kole v roce 1903 byly oceněny tři návrhy, mezi nimi byl i návrh pana architekta Balšánka. Nakonec se však nevybral realizátor stavby. Proto se vyhlásilo druhé kolo, to dopadlo ještě hůře než to první, jelikož v druhém kole nedostal cenu pro změnu nikdo.
Podívejte se na výstavu |
To je zázrak, že se dům vůbec postavil...
Dopadlo to velmi zvláštním způsobem. Investor se totiž rozhodl oslovit jednoho z vítězů prvního kola, pana architekta Balšánka, a doplnil ho architektem Polívkou, jenž se nechal slyšet ještě před soutěží, že do takového projektu nikdy nepůjde. To bylo jako když hodíte atomovku: člověk, který po celou dobu kritizuje celý projekt do něj nakonec vstoupí. A ještě větším překvapením pro všechny bylo, že ti dva architekti byli schopní spolupracovat. Nakonec to dopadlo dobře, protože Obecní dům stojí, byť za hodně peněz - původní rozpočet 3 miliony korun (dnes by to byly tři miliardy) se nakonec vyšplhal na 6 milionů. Jestli to bylo z důvodů, které známe my z dnešní doby, tedy že se přihrávaly kšeftíky, schválně se předražovalo a podobně, to se s jistotou už nikdo nikdy nedozví.
Řada umělců tehdy kritizovala vzhled Obecního domu jako zastaralou architekturu... S tím, co jste již řekl, dalo by se říci, že otevírání Obecního domu provázely skandály?
Já si myslím, že nakonec v letech 1911 a 1912, kdy dochází k postupnému otevírání Obecního domu, převažovaly dva tóny. Zaprvé zde figurovalo nadnárodní úsilí spjaté s vybudováním českého reprezentativního domu naproti domu Německému (tím byl paradoxně dnešní Slovanský dům). Druhý tón se nesl ve znamení, zda přeci jen celá architektura Obecního domu není už trochu za zenitem, zda se nejedná o dozvuk doby, která již dávno skončila, tedy doby končícího 19. století. Nicméně uběhlo 100 let a člověk obdivuje většinu toho, co tu je.
A co si myslíte o Obecním domu vy?
Mně osobně se líbí onen liberalismus, který přichází potom - prostory Obecního domu nesloužily jen výtvarníkům, scházely se zde nejrůznější spolky. Proto je reprezentativní patro složeno z několika menších salonků, například Orientálního, salónku Boženy Němcové, následně z větších jako je Grégrův sál, až po tu největší část, což je Smetanova síň. A i umělci, kteří architekturu Obecního domu kritizovali, tu nakonec vystavovali.
