Ochota riskovat, to je moje povaha, říká Zbyněk Frolík z Linetu

Již třicet let úspěšně podniká v oblasti, které se současná pandemie koronaviru dotýká odlišným způsobem než většiny ostatních. Firma Zbyňka Frolíka totiž vyrábí špičková lůžka pro zdravotnictví a sociální služby – právě po nich je teď skoro panická poptávka v mnoha zemích světa. Jak vybudoval firmu, která je nyní evropskou jedničkou a celosvětovou trojkou? A má ambici dál růst?

„Vše je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Dlouhodobě rosteme rychleji než zbytek trhu, takže se rok co rok směrem k prvnímu místu šplháme,“ vysvětluje Frolík s úsměvem na úvod a dodává: „Ale vážně, máme samozřejmě postupné cíle: dostat se na půl miliardy eur tržeb. Zároveň se rozhlížíme po možných akvizičních cílech, abychom tržby zvyšovali rychleji. Naše dosavadní nákupy byly velmi úspěšné.“

Osobnost byznysu Narodil se 26. prosince 1953 v Praze. Vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou a poté obor technická kybernetika a elektronické počítače na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V roce 1990 založil firmu Linet, jež nyní prodává zdravotnická lůžka po celém světě. Na dobročinné účely Linet za posledních 20 let věnoval kolem 100 milionů korun. Je spoluautorem mezinárodních patentů. Obdržel mnoho ocenění pro podnikatele, například Podnikatel roku 2003, Manažer roku 2009, Osobnost byznysu ČR v roce 2013 nebo Manažer čtvrtstoletí roku 2018. V roce 2011 mu byla udělena medaile Za zásluhy. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Růst Linetu ale nebyl vždy jen o akvizicích, na začátku 90. let naopak dal půlku firmy akcionářům německé společnosti. I když nemusel, protože podnik byl ziskový od prvního měsíce. „Já ale věděl, že pokud chci uspět v Evropě, Československo bylo tehdy pro export nemocničních lůžek málo. Německo mělo úplně jiný zvuk. A jsme asi jedním z mála příkladů, kdy česká část joint venture svého německého spolumajitele tak výrazně přerostla.“ V roce 2011 proto vznikl Linet Group, který zastřešil i německou společnost.

Německo ani Evropa však zdaleka nejsou celý svět. Aby ho mohl Linet svými výrobky úspěšně dobývat, rozhodl se Frolík investovat hodně přes miliardu korun do vybudování globální obchodní sítě. Podle něj totiž mnoho českých výrobních podniků naráží na jeden velký zádrhel.

Mají často lepší výrobky než zahraniční konkurence, ale neumí je prodat v zahraničí s vysokou marží. Taková obří investice předpokládala ochotu riskovat. „Je to moje povaha. Kolegové by nejspíš vzpomněli na řadu situací, kdy jsem přišel buď se zcela bláznivou ideou, nebo kdy jsem se rozhodl takříkajíc proti číslům. Ale právě to byl a je můj největší přínos – když nebudete myslet mimo zajeté koleje, nebudete mít byť i bláznivé sny, nedostanete se daleko. A totéž platí pro intuici. Vždy říkám, že klíčové bylo vybrat si správné lidi. A ty nemůžete posuzovat jinak než na základě své intuice.“ Dnes má díky tomuto přístupu Linet stále silnější obchodní síť s vlastními pobočkami na velkých trzích. Z celkového počtu 1900 zaměstnanců jich 800 připadá právě na zahraniční pobočky ve více než 100 zemích světa, zbytek jich pracuje ve dvou výrobních závodech u Slaného.

Právě u Slaného sídlí Linet od samého začátku. V roce 1990 zde Frolík dal zrekonstruovat starou zemědělskou usedlost. Postupně přibývaly nové výrobní kapacity a rozšiřování technologického know-how. Jak je v Linetu získávali? Prý hlavně z automobilového průmyslu prostřednictvím vlastní Akademie produktivity a inovací. „Dosud to beru trochu jako trik, díky němuž jsme se dostali k inovacím, které jsme úspěšně aplikovali v Linetu. Samotná naše výroba automotive připomíná, byť nejsme montážní firma – vyrábíme si sami drtivou většinu součástek našich lůžek. Finální montáž je však jako v automobilce: lůžka jezdí na posuvných stolech a montují se postupně na několika stanovištích. Na konci se zabalí a rovnou naloží do kamionů.“ Stejně jako každý podnikatel, udělal i Zbyněk Frolík během své profesní dráhy několik přešlapů. Ten největší však byl mimo Linet, když svoje peníze investoval do projektu generických kloubních náhrad. Stále si myslí, že to bylo velmi dobře vymyšleno: „Bojovali jsme několik let a mě to stálo 100 milionů korun. Nicméně lobby silných a zavedených konkurentů se nám překonat nepovedlo.“

Kromě inovací a ochoty riskovat podle Frolíka stojí za úspěchem jeho firmy hlavně kvalitní lidé. Takoví, jací posouvají jednotlivé věci ve firmě a přinášejí mnohem víc kvality, než by byl schopen sám. Jak je motivuje a dostává na svoji stranu? „To je spíše otázka na ně. Když jsem kdysi do firmy lákal současného generálního ředitele, Tomáše Koláře, povedlo se to navzdory tomu, že měl lepší nabídky. Sám mi říkal, že by šel do jiného oboru, ale že mojí kombinaci energie a vizionářství prostě nešlo odolat. Rád kolegy spíše koučuji a dávám jim hodně volnou ruku, ale vyžaduji odpovědnost a výsledky.“