Pády, popáleniny, tonutí. Úrazy dětí jsou v létě častější

Teprve dvanáctiletý chlapec nepřežil pád ze sedmého patra panelového domu v severočeských Teplicích. Tragédie se stala v červnu, před týdnem podlehl zraněním po pádu z ­okna také šestiletý hoch z ­Plzně. Letní období bývá, co do počtu úrazů dětí, nejhorší.

Dětské úrazy Středočeské záchrance vzrůstá počet výjezdů během léta asi o ­dvacet procent. - Jelikož zde mají zhruba dvanáct tisíc výjezdů měsíčně, přibývá tak každý letní měsíc asi dva tisíce čtyři sta ošetřených pacientů. - Na jižní Moravě roste počet dětských nehod. Zatímco v červenci roku 2014 a 2015 zde záchranáři ošetřili kolem padesátky dětí do 5 let, loni to bylo již o deset pacientů víc. - Ještě větší nárůst zde zaznamenali u úrazů desetiletých. V­ roce 2014 jich bylo 21, v­ roce 2015 pak o deset víc. Loni ošetřovali 52 pacientů. - Nejklidnější byl srpen 2014, kdy tu ošetřili jen čtyři desetileté.

Podle mluvčí středočeské záchranky Petry Effenbergerové je na vině nedostatečný dohled dospělých na své potomky, špatná organizace jejich volného času a podceňování případných rizik.

„Spolu s přeceněním schopností a podceněním rizika jde o ­hlavní příčiny následných dětských úrazů a zvýšeného počtu zásahů zdravotnické záchranné služby. Nejčastější příčinou úmrtí dětí jsou právě různé úrazy.

Vážné úrazy hlavy s celoživotními následky nejsou bohužel výjimkou. Nejčastěji dochází k poranění dětí při sportu a zábavě, kdy bývá častým důvodem absence bezpečnostních pomůcek,“ řekla deníku Metro Effenbergerová, podle které vzrůstá během léta počet všech úrazů zhruba o pětinu.

Kromě nehod na kolech, koloběžkách, skateboardech a ­bruslí v létě přibývá také popálenin. Ty jdou přitom podle Effenbergerové ruku v ruce se vzrůstající oblibou zahradního grilování. „Přitom jsou tato poranění velmi bolestivá a traumatizující a jejich hojení dlouhodobé. Dalším velkým rizikem jsou zahradní bazény,“ dodává pro deník Metro Effenbergerová.

Letní úrazy dětí ale neplynou jen ze sportovních či rodinných aktivit. Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hedviky Kropáčkové se totiž dají letní úrazy dětí rozdělit zhruba do dvou kategorií. Ty první plynou z většího množství pohybu, než má dítě možnost zažít během roku ve školní lavici, druhá část vzniká tehdy, když se dítě neumí zaměstnat vůbec. „Děti pak tráví sice více času venku, ale mnohdy nemají program a lidově řečeno vymýšlí hlouposti, při kterých se mohou zranit. Pak tedy například lezou po střechách, do neznámých míst nebo se hecují, kam dokážou vylézt či vlézt,“ popisuje Kropáčová.

Naštěstí podobné případy, kdy by dítě, podobně jako na Plzeňsku či Ústecku, zemřelo či se vážně zranilo po pádu z ­okna, nejsou podle záchranářů letní trend. Podle Kropáčové na jihu Moravy vyjíždějí v ­tomto období k podobným případům jen velmi zřídka.

Pokud ale k podobnému úrazu opravdu dojde, většinou je na vině nepozornost rodičů. „Podobné případy se odehrávají, pokud s dítětem rodina přijede například na návštěvu, dítě nezná prostředí, neumí se v něm pohybovat, je chvíli nehlídáno. Tento častý scénář může souviset s prázdninovými přesuny,“ míní Kropáčová.

K dětským úrazům vyjíždí záchranka častěji také v hlavním městě. Ty jsou zde spojené hlavně s dopravou a vodními radovánkami. „Těchto úrazů není velký počet, ale jejich následky bývají velmi závažné,“ doplňuje mluvčí pražské záchranky Jana Poštová, podle které je v podobných případech důležité umět zajistit první pomoc.

Psycholog. Dohled rodičů není všechno Děti mají v létě jiný, často volnější režim, než je tomu během roku. Kvůli tomu se v­ tomto období zvyšuje riziko úrazu. Podle psychologa Jana Kulhánka to ale rozhodně neznamená, že by měli rodiče či prarodiče běhat dětem za zadkem na každém kroku. „Důležité je naučit děti se o sebe starat a vědět, kde má riziko své hranice,“ říká Kulhánek z Psychoterapie Anděl. Jak lze nejlépe předcházet letním úrazům dětí? Myslím, že není správná cesta dohlížet v tomto období na své potomky ještě více než obvykle. Naopak je důležité v dětech během roku podporovat zdravou opatrnost. K přirozenému vývoji dětí určitě patří pěstovat v nich odvahu a také jít příkladem v situacích, kdy je třeba vyzkoušet něco nového. Na druhou stranu je ale také nutné nezapomínat dětem vštěpovat důležitost pocitu bezpečí. V jakých situacích by se měl tenhle naučený pud u dětí projevit? Dítě by mělo vědět, že není ostuda nejít do nějaké aktivity, na kterou se necítí. Nebo, pokud nejsou nablízku rodiče, zajít za nimi a informovat je předtím, než něco nebezpečného začne podnikat. Přehnaný rodičovský dohled, typický pro dnešní dobu, může a bývá také často na škodu. Nejsou podle vás dnešní děti jaksi „překontrolované“? Na toto téma se bavíme často s kolegy psychology. Ano, i­ my jsme jako malí trávili mnohem více času bez přímého dohledu dospělých. Dnešní trend velí preventivně všechna nebezpečí zvládnout dohledem. To je mnohdy chyba. Kde je tedy ta správná hranice rodičovského dohledu? I když je dnes proti minulým dobám vyšší kriminalita, provoz na silnicích a celá řada dalších rizik, rodič by si měl uvědomit, že čím více zodpovědnosti na sebe přebere, tím méně se ji dítě učí za své činy přebírat. Některé úrazy jsou přece mnohdy zcela zbytečné.