Jejich nápad se má v budoucnu stát pomocníkem řidičů tramvají, kterým jednoduchým způsobem předá potřebné informace přímo do palubního počítače v kabině řidiče. Umožní jim tak plynulejší provoz na frekventovaných křižovatkách. Tramvajová doprava totiž v hlavním městě balancuje na hraně kapacity. Také proto se chystá již brzy systém v reálném provozu otestovat i dopravní podnik.
„Když jsme se přihlásili do Nakopni Prahu, byl náš projekt pouze nápadem v zárodku. Věděl jsem o reálných situacích v tramvajovém provozu, na které jsem se chtěl zaměřit. Přesto jsme s týmem vstupovali do maratonu s tím, že se projekt může úplně změnit, pokud nám nebude řešení dávat smysl nebo vymyslíme jinou vhodnější inovaci v dopravě,“ říká pro deník Metro „Zavaděč“ Kryštof Petrásek.
Jak a v jaké konkrétní oblasti má váš projekt přispět ke zlepšení života Pražanů a v metropoli?
Inovace se věnuje tramvajovému provozu v centru města. Praha na tramvajové síti stojí a padá. Je pružnější než metro, kde mimořádná událost kompletně zastaví provoz. Tramvaje lze alespoň odklonit. Ale i to je v centru skoro nemožné, nemáme dostatek alternativních tratí, které byly právě kvůli metru historicky zrušeny. My bychom rádi pomohli, aby byl provoz tramvají plynulejší. To by pomohlo každému, kdo se tramvají po městě sveze, a věříme, že i řidičům samotným.
Kde se váš projekt po šesti měsících podpory od vítězství nachází?
Mám radost, že se nám za podpory ze strany Prahy a Operátora ICT podařilo projekt dokončit do fáze, kdy má dopravní podnik v rukou nástroj, který mu umožňuje otestovat princip fungování naší inovace v reálném provozu. Pokud se osvědčí, podnik by jej mohl zavést do praxe.
V čem konkrétně vám spolupráce expertů a mentorů pomohla? Kam jste se s projektem díky tomu posunuli?
Konkrétně pro nás byla spolupráce s nimi obousměrná zkušenost. Pochopili jsme totiž, jak je pro jednotlivé aktéry náročné najít kompromis a řešení v prostředí, kdy je na ně vyvíjen neuvěřitelný tlak, například v oblasti financí či z médií. My jsme ale přišli s čistým štítem. Nic a nikdo na nás netlačil, že projekt realizovat musíme. Navíc jsme díky tomuto zjištění záhy pochopili, že smysl dává pouze inovace, která je finančně nenáročná. Tak jsme projekt adekvátně upravili.
Co samotná práce?
Ta během maratonu probíhala na dobrovolné bázi, ve volném čase. Naši partneři a mentoři nám pak věnovali spoustu času, aby nám pomohli, a vždy rádi poskytli konstruktivní zpětnou vazbu. Myslím, že naše nestrannost byla klíčem k úspěchu tohoto projektu.
Kde vidíte Řadičku za dva roky?
Jelikož se povedlo projekt z naší strany dokončit, věřím, že ho za dva roky uvidíme v provozu. A budu rád, když jej řidiči tramvají ocení. K tomu je ještě dlouhá cesta, protože tramvají a řidičů je v Praze spousta. Není jednoduché přijímat nové postupy. My ale nechceme, aby se na kohokoli tlačilo. Přidáváme nástroj těm, kteří chtějí svou práci dělat snáze a lépe. Je možné, že se tedy projekt ještě do té doby změní. Zároveň doufám, že budeme moct na podobných inovacích pro pražskou veřejnou dopravu pracovat i nadále. To bych si přál moc.
Z čeho máte největší radost?
Největší radost jsem měl z toho, že nás všichni experti podpořili – lidé z dopravního podniku, ROPID, Operátora ICT – a pomohli nám nalézt to nejlepší řešení. Není totiž jednoduché najít shodu napříč tolika subjekty, každý má jiné povinnosti a motivace. Proto jim jejich každodenní práci vůbec nezávidím. To, že nakonec projekt v maratonu vyhrál a my tak měli možnost ho ještě dotáhnout ke zdárnému konci, to už byla jen špička ledovce.
Proč stojí za to přihlásit se do Nakopni Prahu a co byste vzkázali těm, kteří uvažují, že se zapojí?
Motivace se přihlásit má dvě roviny: zaprvé je to skvělá příležitost naučit se a v praxi vyzkoušet dovednosti pro práci na inovativních projektech, které může každý účastník následně využít ve svém profesním životě. Rozhodně není maraton pouze pro studenty, jak se možná na první pohled zdá. V našem pětičlenném týmu jsme měli pouze jednoho. Klidně by se mohla přihlásit i šikovná maminka nebo tatínek na rodičovské dovolené nebo aktivní důchodce. A to mě přivádí k druhé rovině: pomoc Praze. Každý to sleduje v médiích, jak se jen těžko daří v Praze posouvat dobré záměry kupředu, dlouhé lhůty, těžké hledání kompromisu napříč institucemi. Nakopni Prahu nabízí příležitost to obejít a něco reálně a rychle změnit.
