Pijete balenou, nebo kohoutkovou?
Kohoutkovou. Před nehodou i po ní. I při jednáních na šestce u starosty jsem pil kohoutkovou.
Sledujete seriál Kancelář Blaník? Vaše společnost se stala hrdinou jednoho z posledních dílů.
Na rozdíl od některých vyjádření médií je Blaník alespoň stylový, a dokonce jsem se u toho i zasmál.
Už znáte definitivní příčinu havárie v Praze 6?
Proběhlo nezávislé šetření expertů, které prokázalo, že havárie byla způsobena vyšší mocí. Podepsalo se na tom stáří sítě a špatné vedení vodovodu a kanalizace. Nastal k souběh několika nepříznivých okolností. Pracovní skupina konstatovala, že PVK nebyla schopna tento problém odhalit dopředu, protože to ani potrubí nebylo v mapách zaznamenáno. Experti provedli i simulaci havárie.
Jak probíhala simulace?
Prasklinou natékala do vodovodu voda z kanalizace, pak se to propláchlo stejně jako po skončení opravy. Nakonec se simuloval průtok vodovodním potrubím. Dělala se i hydraulická simulace.
A jaká tedy byla příčina?
Prvotní příčina byla, že v rozporu s předpisy. Kanalizační roury byly položeny nad ty vodovodní. Prasklina na vodovodním řadu vznikla zřejmě až nedávno v souvislosti s výstavbou v okolí. V momentě, kdy se vodovodní potrubí vypustilo, začala do něj natékat prasklinou kontaminovaná spodní voda. Další zákeřnost byla v tom, že voda z kanalizace byla přefiltrovaná přes vrstvu písku. Kdyby se tam dostalo bahno, varovalo by nás zakalení. Třetí okolností byla chřipková epidemie. Kdyby ve vodě nebyly noroviry, ale jen koliformní bakterie, nebylo by to tak rozsáhlé.
Máte nějaké vysvětlení, jak se vodovodní trubka dostala pod kanalizační?
Nad existující kanalizační řad z roku 1925 nebylo možné v roce 1960 položit vodovodní potrubí. To ještě konstrukčně chápu, že vodovod někam potřebovali dostat. Ale už od Rakouska-Uherska platí norma, ale říká to i zdravý rozum, že kanalizace musí být úplně dole. Úniku z kanalizační sítě se nedá zabránit. Většinou jsou to kameninové nebo betonové roury, které jsou do sebe zahrdlené, a jakýkoliv otřes může způsobit únik. Už v té době mohl vzniknout třeba kolektor, místo mělo hlavně být zaneseno v mapách. Mělo být sledováno jako rizikové. Nic z toho ale tehdy nikdo neudělal.
Už jste se někdy s něčím podobným setkali?
Ne. Každý rok děláme zhruba čtyři a půl tisíce oprav. Tohle bylo poprvé.
Pomohlo by vodovod hned zavřít?
Vypnout vodu do Dejvic není tak snadné. Potrubí má klapky nahoře u vodojemu. Rychle jsme obyvatele informovali prostřednictvím sirén nebo městské policie. Představte si, jak by to v Dejvicích vypadalo, kdyby se těm tisícům lidí s průjmy zavřela voda v době, kdy už byla voda v potrubí prakticky čistá. Kdybychom přerušili dodávku vody, způsobilo by to mnohem větší epidemii. Norovirová nákaza se navíc šířila normálním kontaktem mezi lidmi.
Proč se vlastně vodovodní řad vypouštěl, probíhaly tam nějaké opravy?
Ano, na zmíněném vodovodním řadu o průměru 500 mm probíhala plánovaná oprava, která měla za cíl nahradit nefunkční armatury na přivaděči. Celá výměna byla připravena podle standardních pravidel a postupů. Po dokončení výměny armatur byl vodovodní řad řádně propláchnut. Kvalita vody odtékající z přivaděče při proplachování byla sledována vizuálně a byla také kontrolována koncentrace železa, jehož obsah je spolehlivým ukazatelem průběhu proplachování. Na závěr byl odebrán vzorek pro základní chemický rozbor, který byl v pořádku. Odstavený vodovodní řad byl proplachován vodou z vodojemu Andělky, kde byla zvýšena koncentrace chloru.
Co se bude dít nyní, jaká jste přijali nápravná opatření?
První část nápravných opatření již byla provedena. Jedná se především o zvýšenou kontrolu pitné vody v oblasti Dejvic a zvýšené hygienické zabezpečení. Pokoušíme se ověřit nové metody detekce mikrobiologického znečištění, neboť stávající uznané metody jsou časově poměrně zdlouhavé. Ve spolupráci se správcem vodohospodářského majetku, společností PVS, systematicky vyhledáváme podobná místa, kde by mohlo být špatné uložení vodovodu a kanalizace. Zvýšená opatrnost si ale nutně vyžádá daň v podobě prodloužení doby oprav.
Lidem jste nabídli odškodnění, je dostatečné?
Lidem jsme nabídli jednorázově odškodnění ve výši pět tisíc korun na osobu. Ti, co si poleželi v nemocnici, dostanou více. Proplácíme i účty z lékárny, cestu k lékaři či souvisící poplatky. K podnikatelským subjektům budeme přistupovat individuálně, zatím máme deset žádostí oodškodnění. Všem odběratelům z postižené oblasti nebudeme účtovat vodné a stočné po dobu jednoho měsíce. Na odškodném bylo vyplaceno přes 11 milionů korun.
Vzniklo i občanské sdružení, které tvrdí, že odškodné je nedostatečné.
Je opravdu smutné a zarážející, že se najdou advokáti, kteří chtějí využít tuto situaci k vlastnímu obohacení a propagaci. Připomíná mi to velkou akci skupiny advokátů kolem bankovních poplatků. Lidé by si měli uvědomit rizika, která jsou se spojením s podobnými rádoby právními zástupci spojená.
Kvalita vody je už v Dejvicích v pořádku, je tomu tak v celé Praze?
Denně v Dejvicích a Bubenči odebíráme desítky vzorků a provádíme kontrolu. Voda je zde naprosto v pořádku. Zvýšenou kontrolu budeme provádět nadále a pravidelně výsledky zveřejňujeme na webu pvk.cz. V celé Praze je voda v pořádku, všechny ukazatele dodávané vody jsou vsouladu s limity vyhlášky na pitnou vodu. Denně se provádí odběry a kontrola vody jednak v úpravnách vody, ve vodojemech a samozřejmě z vodovodní sítě. Navíc supervizi provádí i hygienická stanice. Ročně děláme rozbory asi 6000 vzorků vody, přičemž na každém se provádí několik různých analýz, některé jsou i nad rámec vyhláškou stanovených povinných ukazatelů. Kontrolu provádíme v a kreditovaných laboratořích.
Často se mluví o tom, že vodovodní potrubí je staré, na pokraji životnosti. Jaká je situace v Praze?
V Praze je 3515 km vodovodních sítí a 791 km přípojek. Průměrné stáří vodovodů a kanalizace se pohybuje kolem 40 let. Nejstarší vodovody v provozu jsou z doby kolem roku 1880. Ještě dnes funguje 104 km vodovodů starších sta let. U kanalizace je to podobné. Velké problémy však dělají i vodovody zdoby socialistické výstavby – kvůli nekvalitní litině.
