Pitná voda pod Prahou nově bliká zeleně i červeně

Právě přitéká k jihu metropole 2618 litrů vody za vteřinu. Jeden z osmi velkých panelů na stěně nového dispečinku, jehož vybudování stálo 100 milionů korun, ukazuje aktuální množství vody mířící k Pražanům z nádrže Želivka. Na sever města přitéká 894 litrů za vteřinu z Káraného. A to je všechno, co vám teď doma teče z kohoutků.

Podzemí města je prošpikováno ve vodovodních trubkách a vodojemech čidly, která veškeré dění neviditelné okem přenáší on-line právě sem. Do centrály nedaleko stanice metra Flora. "Často se teď o havárii vodovodu dozvíme dřív, než se projeví na povrchu," říká přímo v dispečinku Pražských vodovodů a kanalizací jeho manažer Jan Záveský. To se hodí, ročně je havárií přes čtyři a půl tisíce.

Překvapily jenom velké havárie

Počet havárií na vodovodní síti 2008 - 4 996 2009 - 4 377 2010 - 3 690 2011 - 4 309 2012 - 4 507 2013 - 4 717

Pracovníci dispečinku se střídají nonstop v místnosti plné monitorů, centrální panel na zdi umí přepínat jednotlivé pohledy na vody přitékající pitnou, i odtékající odpadní. Vidět je třeba stav hladin v jednotlivých vodojemech, kterých má Praha celkem 68. Dispečink byl spuštěný před týdnem, předcházel mu měsíční zkušební provoz.

"Kupodivu nás nic nepřekvapilo. Teda kromě velkých havárek," upřesňuje Záveský. Jedna se stala v minulých týdnech v Praze 9 a odpojila od vody část Vysočan, další v Praze 10 ostřihla Běchovice a Klánovice. Nejen díky velkým haváriím, ale i drobným úniků se přitom každoročně ztratí v podzemí zhruba pětina vody. 

Systém dokáže předpovídat problémy

Procento zrát z vody 2008 - 20,84 2009 - 20,99 2010 - 21,62 2011 - 21,13 2012 - 21,27 2013 - 20,34

Díky novému systému umějí pracovníci PVK zareagovat velmi rychle. "Umíme předpovědět havárii ještě dřív, než se dostane voda k povrchu a někdo nás na ni upozorní jako dřív," zmiňuje výhody šéf dispečinku. V husté zástavbě centra jde o jednotky minuty, i tak už se ale mohou mnohem dříve připravit jednotky k výjezdu na místo. Mimo centru však umí problémy zjistit i hodiny nebo dokonce dny předem.

Je to jednoduché: čidla ukáží, kde se nečekaně zvýší průtok a zároveň sníží tlak v potrubí. Generální ředitel PVK Petr Mrkos uvedl, že jednotlivé komponenty systému vyvíjeli několik let a náklady překročily sto milionů korun. "Závěrečná integrace jednotlivých složek vyšla zhruba na dvanáct miliónů korun," doplnil s tím, že financování se uskutečnilo ve spolupráci s Pražskou vodohospodářskou společností zastupující hlavní město Prahu. 

Kdy pijeme vodu přímo z Vltavy

Délka stokové sítě je 3 637 km Délka kanalizačních přípojek: 954 km Počet kanalizačních přípojek: 117 733 Pobočné čistírny: 20 + Ústřední čistírna odpadních vod

Největším zdrojem vody pro Prahu je asi 50 kilometrů vzdálená nádrž Želivka. S metropolí ji v podzemí spojuje monstrózní štola, která má v průměru dva metry šedesát a byla počátkem 70. let vybudována stejnými technologiemi jako tunely metra. Místy musela být třeba odstřelována i skála. Na jihu Prahy u Jesenice pak voda v největším vodojemu vtéká do pěti obřích rour, každá má průměr metr dvacet.

Pokud je třeba tuto páteřní vodní tepnu odstavit kvůli údržbě, předcházejí tomu měsíce příprav. Naplní se všechny pražské vodojemy na maximální kapacitu a provizorně vypomáhá i dnes už záložní Podolská vodárna. Opatření je přitom možné využívat maximálně po dobu 72 hodin. V tu dobu část obyvatel pije upravenou vodu z Vltavy. 

Délka vodovodní sítě je 3496 kilometrů Délka přípojek: 783 km Počet vodovodních přípojek: 110 781 Počet vodojemů: 68 Objem vodojemů: 746 404 m3 Počet čerpacích stanic: 49