Na vývoj ale potřeboval peníze, počáteční investor oslovil dalšího Josefa, tentokrát Žádníka, aby se o řízení slibného start-upu postaral. Firmě se pak podařilo na expanzi vybrat od stovek drobných investorů sto milionů korun.
„Prozkoumali jsme asi pět druhů polymerů, ne každý nabízel to, co jsme chtěli. Tlačili jsme tedy na transparentnost a podle toho jsme vybrali i dodavatele. Přestěhovali jsme se do Hostivaře a za poslední dva roky jsme odzkoušeli zhruba dva tisíce druhů receptur, abychom došli k tomu, co děláme nyní,“ říká Žádník. Aktuálně Refork vyrábí především příbory, které na trh dodává v jednotlivých baleních, jak se stalo v pandemické době zvykem. Na podzim však bude vyrábět zubní kartáčky a chystá i další produkty. Zmíněné prostředky totiž posloužily na nákup strojů a otevření nové továrny nedaleko stávajícího sídla, které už bude sloužit nadále pro vývoj. „Nejsme firma jednoho výrobku a materiálu. Na vývoji pracujeme kontinuálně, abychom nezaspali. Jsme z 50 procent technologická firma, která vyvíjí materiály,“ doplňuje Žádník.
Plně ekologické výrobky
V čem je Refork unikátní? Podle Žádníka v tom, že používá polymery jinak než jiné firmy. „U nás je polymer pojivo pro dřevěné piliny, lepíme s ním k sobě dřevěnou moučku. Jinde je polymer spíš základ a podstata výrobku,“ popisuje ředitel firmy. Pojivo je vyprodukované mikroorganismy a vzniká zcela ekologický materiál, který se za čas rozloží a nezanechá za sebou mikroplasty, na rozdíl od klasického známého plastu.
Zakladatel Josef Homola
„Zatím ale třeba neděláme talíře, protože z papíru jsou jednodušší a levnější. Budeme ale rozšiřovat řadu pro gastropodniky. Máme zákazníky, kteří si chtějí vybrat konkrétní produkty. Nechají si třeba udělat na výrobek i potisk. Jsme schopní klientovi připravit to i na míru,“ vysvětluje Žádník a Homola doplňuje: „To je rozdíl oproti ostatním, kteří do Česka často jen dovážejí a prodávají. My ale dokážeme reagovat na přání a potřebu odběratelů.“
Lidé už plasty nechtějí
Myšlenka vkládání příboru z odpadu do úst může leckoho odradit, ale Homola uklidňuje: „Piliny jsou dezinfikované a certifikované jako zdravotně nezávadné. Je to i ze dřeva od kůrovce. Piliny dostanou krátkodobě nálož v 800 stupních Celsia, takže se vysuší. Je tam minimální vlhkost a navíc je vše separované od kovů a od kůry.“ K drti, kterou firma dostane, napojí biopolymer do válečků a ty se vtiskují do formy. Stroj tak vyrobí hotovou vidličku, lžíci či nůž bez odpadu.
Výsledný produkt
Z trhů v Evropské unii musí postupně zmizet jednorázové plasty, i když český zákon ještě není přijatý, mají se už využít jen zásoby. V pandemii se k takovým výrobkům obracely i podniky, které dříve myslely více na ekologii, protože potřebovaly ušetřit.
„Ale lidé si díky tomu, že plast byl všude a hromadil se jim doma, uvědomili, že ekologičnost je strašně důležitá. Trh není jen ve fázi, že nám Evropská unie nařizuje, abychom se zbavili jednorázových plastů. Trh je tlačený i zespodu, kdy lidé už takové plasty nechtějí a jsou ochotní si připlatit za nějakou jinou variantu,“ nastiňuje Žádník, jehož firma se chce dostat do tří let ze současného jednoho milionu výrobků měsíčně na dvě miliardy.
