Pohřby zdarma vypraví lidem bez příbuzných

Podle starosty městské části Jana Čižinského ho však na rozdíl od ostatních městských částí připravil již podruhé se vší parádou.

„Zákon obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou,“ řekl deníku Metro Čižinský.

Praha 7 má hrobové místo pronajaté od pražských hřbitovů na deset let. Příprava hrobu, zamatrikování, uren, práce organizátora při pietním aktu a věnec ji vyšly na zhruba sedm tisíc korun. Podle Jany Omelkové ze Správy pražských hřbitovů je podobné nakládání s mrtvými bez příbuzných v metropoli unikát. „Vyhověli jsme tedy žádosti Prahy 7 a pomohli vyhledat dvojhrob na hřbitově nacházejícím se na jejím území,“ dodává Omelková.

Sociální pohřbení probíhá vždy bez obřadu například v režii Prahy 3. Podle její mluvčí Michaely Luňáčkové jsou při nich ostatky ukládány do mělkého hrobu. Pokud jde o neznámou osobu, předem se ještě zajistí biologický materiál pro případné testy DNA.

„Urny jsou uloženy u pohřebního ústavu a po roce jsou umístěny do společného hrobu na Olšanských hřbitovech. Finanční náklady jsou proplaceny Ministerstvem pro místní rozvoj, případně dědici,“ vysvětluje Luňáčková s tím, že jen v letošním roce uspořádala třetí městská část dvanáct těchto pohřbů.

Bez obřadu a zbytečných nákladů pohřbívají osamělé zemřelé také v Praze 9. Ročně zde proběhne více než dvacet sociálních pohřbů. Podle mluvčí devítky Marie Kurkové se letošní náklady na ukládání zemřelých pohybují kolem devíti a půl tisíce korun. Na veřejném pohřebišti končí také místní z Prahy 2, Prahy 4 nebo Prahy 8. „Jiné způsoby rozloučení se se zemřelými nerealizujeme,“ doplňuje mluvčí Prahy 8 Marcela Voženílková.

Náklady na takzvané sociální pohřby, které hradí stát, jsou ve všech případech výrazně nižší, než kdyby tuto službu objednával jednotlivec. Sociální pohřeb je na rozdíl od běžného pohřbu v té úplně nejnižší možné kvalitě, navíc jeho cena vychází z veřejné soutěže, vypsané městem či obcí. Zatímco úplně nejlevnější poslední rozloučení bez obřadu, objednané jednotlivcem nebo rodinou, stojí mezi devíti až patnácti tisíci korunami, u těch sociálních se jedná v průměru o zhruba sedm tisíc korun.

Zneužívání pohřbů Někteří Češi přišli na způsob, jak značně ušetřit za pohřeb svých příbuzných. K zemřelému se začnou hlásit poté, co je jeho tělo zpopelněno na státní útraty. Stát platí pohřeb ve chvíli, kdy se k zemřelému člověku 96 hodin nepřihlásí nikdo z příbuzných. Tyto náklady bývají ale až o třetinu nižší než pro soukromé osoby. Jestliže tedy chce někdo na svém dědečkovi či babičce ušetřit, stačí, když se přihlásí o dědictví až poté, co za pohřeb zaplatil stát. Částku sice musí uhradit zpětně, v praxi ale ušetří několik tisícovek.