Politici na neschopence? To je vzácný úkaz. Poslanci stonají ve svém volnu

Když v roce 2008 zrušila Topolánkova vláda proplácení nemoci od prvního dne, klesla nemocnost o desítky milionů promaroděných dnů. V roce 2002 prostonali Češi kolem 120 milionů dnů, ale v roce 2009 zaznamenaly statistiky pokles o zhruba padesát milionů dnů. V loňském roce strávili nemocní na neschopence necelých 70 milionů dnů.

Peníze už od července 60 Tolik procent ze mzdy dostanou od července lidé už od prvního dne nemoci. Dosud platí, že se snížená mzda vyplácí až od čtvrtého dne na neschopence. Mzdu bude vyplácet zaměstnavatel, po dvou týdnech bude platit nemocenskou Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelům se sníží odvody sociálního pojištění.

„Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že onemocní,“ zdůvodňovala Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, proč se po deseti letech vrací proplácení nemocenské od prvního dne. I ona je zastánkyní toho, aby lidé nemoci nepřecházeli a neničili si zdraví. Zkušenosti totiž ukázaly, že mnoho lidí si raději bere kvůli nachlazení nebo i větším zdravotním komplikacím dovolenou, případně využívají „sick days“, volné dny na nemoc, které některé firmy poskytují. Během této doby jim totiž běží plný plat. V některých profesích mohou v době nemoci vykonávat částečně i práci z domova, takzvaný home office.

V Česku nejvíce stonají lidé v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně neschopenek vystavili lékaři v Karlovarském kraji, kde však žije nejméně lidí ze všech krajů. Mezi profesemi, kde se vystavování neschopenek téměř nevyskytuje, patří senátoři a poslanci. „V roce 2018 se jednalo o dva poslance,“ řekla deníku Metro Martina Lustigová z tiskového odboru Poslanecké sněmovny. V minulém volebním období mezi lety 2013 až 2017 se jednalo o čtyři poslance, z nichž dva byli na nemocenské opakovaně. „Od počátku roku 2014 čerpali nemocenskou tři senátoři, jeden z nich dvakrát po sobě. Vždy šlo o několikadenní trvání, nejdéle dva týdny,“ říká Eva Davidová, tisková tajemnice Senátu. Do tohoto období spadá i dlouhodobá nepřítomnost senátora Františka Čuby, který si ovšem neschopenku nevzal (viz box).

„Určitě bych si nechal neschopenku vystavit v okamžiku, kdy by mi nemoc zabránila zúčastnit se schůze, abych nepřítomnost doložil, nebo kdyby to bylo něco dlouhodobého,“ říká senátor Marek Hilšer. To, že si politici neschopenku neberou, ale chápe. „Nemáme pevnou pracovní dobu. Práci, kterou kvůli nachlazení neudělám, musím stejně v následujících dnech dodělat,“ argumentuje senátor Hilšer. 

Když onemocní politici Kvůli chorobě prezidenta přijal parlament extra zákon. V roce 1975 zrušil ústavní zákon funkční období prezidenta ČSSR Ludvíka Svobody z důvodu roční nemoci. Senátor František Čuba od srpna 2016 kvůli nemoci nevykonával svůj mandát, přesto pobíral plat i náhrady a nebyl na nemocenské. Rezignoval až v únoru 2018.