Co jsou vaše ingredience pro postupový recept?
Vytvořit takové prostředí, kde ti opravdu dobří hráči posouvají ty řekněme méně zdatné, všichni jsou jeden tým a nikdy na to nezapomínají. Hráči se podpoří, když se něco nepovede, a pochválí, když ano. Nejeden zápas jsme vyhráli i v situacích, kdy byl soupeř herně i lepší, ale byl rozhádaný a kvůli tomu dělal chyby, které jsme potrestali. Soudržnost a skvělí lidé, to jsou naše ingredience.
Zkuste představit osu týmu.
Nechci vypichovat jména, hráči, kteří jsou tahouny, to o sobě vědí. Ale když to vezmu odzadu, máme gólmana, na kterého se můžeme spolehnout, a od letoška i dvojku, pro kterou platí víceméně totéž, obránce, kteří když si zařvou „Mám!“, tak mají, bojovnou zálohu a pekelně rychlý útok. Útoky po rychlých křídlech jsou naše největší zbraň.
Jak se Prosex za těch pět let změnil?
Strašně moc a vůbec zároveň. Jistě, výkony jsou úplně jinde, tým se samozřejmě obměnil, ale zase ne zcela, vždyť při titulovém zápase bylo přítomno osm kluků, kteří to táhnou od úplného začátku, dalších pět z těch, co se připojili v průběhu první sezony. Co je ale důležitější, pořád zůstává stejný týmový spirit a štěněcí nadšení jako před prvním zápasem.
Slavíte postup. Dokázali jste si to před pěti lety představit?
No, před pěti lety ano, ale pak nás dost zmrazila realita. (smích) První sezona byla děsivá, ale tak to u těch rozjezdových bývá, buď jste úplně nahoře, nebo úplně dole. Druhou a třetí sezonu nám zařízl covid. A ve čtvrté sezoně už jsme o postup reálně bojovali. Dopadlo to až letos, se sladkou titulovou tečkou.
Je něco, co tým trápí?
Většinu sezony táhnou hráči ze svého. Naštěstí jsou to částky, které nejsou vražedné. Občas je problém i docházka. Zejména na tréninky by to mohlo být lepší, občas je to krásný počet a občas je to bída. Na zápasy to však vždy dojde ve slušném počtu.
Jaké jsou ambice do budoucna?
Liga mistrů 2032. Pochopitelně pouze účast, nikoli vítězství, jsme realisté. Nebo alespoň příští sezonu udržet II. třídu, i to by bylo fajn.
