Hejtman Miloš Petera (ČSSD) podotkl, že se současným systémem nesouhlasí 50 starostů, ale obcí v kraji je 1150. „Utvrzuje nás to v tom, že grantový systém, který byl nastaven v roce 2008, je správný, a Středočeský kraj v něm bude pokračovat,“ řekl Petera novinářům.
Účastníci protestního shromáždění provolávali: „Chce to změnu!“ a v ruce drželi obecní vlajky a transparenty s nápisy jako „ČSSD + KSČM. Dotace do vlastní matrace“, „Spravedlivě rozdělený medvěd! nebo „Porcujte mě fér“. Krátce po zahájení akce se vydali na pochod kolem krajského úřadu a rozdávali kolemjdoucím gumové medvídky.
V čele průvodu šel předseda středočeské organizace Sdružení místních samospráv a starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada v převleku za medvěda. Starostové také sbírali podpisy pod petici za spravedlivější rozdělování dotací a vyzvali Peteru, aby přišel mezi ně. Hejtman se ale omluvil, že má jednání krajské rady, a pozval demonstranty na odpolední tiskovou konferenci v budově úřadu. Halada to odmítl a předal prohlášení starostů krajské tiskové mluvčí.
Demonstrace některých středočeských starostů proti údajnému nespravedlivému rozdělování krajských dotací se konala 23. listopadu před Krajským úřadem .
Demonstrace některých středočeských starostů proti údajnému nespravedlivému rozdělování krajských dotací se konala 23. listopadu před Krajským úřadem .
Na demonstraci dorazili například starostové Kolína, Benešova, Roztok u Prahy, Kralup nad Vltavou či Vlašimi. Starosta Dolních Břežan u Prahy a šéf hnutí STAN ve Středočeském kraji Věslav Michalik uvedl, že si stovky milionů z krajských peněz rozděluje pár obcí spojených s ČSSD a KSČM. „Osm nejúspěšnějších si rozdělilo za posledních pět let 300 milionů Kč a všichni jsou z ČSSD nebo KSČM. To není náhoda. To je důkaz klientelismu,“ prohlásil. Jmenoval v této souvislosti třeba Rožmitál pod Třemšínem, Jince, Zdice nebo Cerhenice.
„Na co vodu v Senohrabech? Lepší zámek v Buštěhradě,“ kritizoval priority kraje transparent, který přinesla starostka Senohrab Jana Svašková. Podobně si postěžoval starosta obce Líský na Kladensku Štěpán Hon, jehož transparent hlásal: „Téměř sto lidí z Líského nemá pitnou vodu. Musím vstoupit do ČSSD či KSČM?“ Hejtman ale namítl, že podobné akce bývají financovány ministerstvem zemědělství a kraj je spolufinancuje.
Podotkl také, že nejvíce peněz od kraje dostávají obce s nezávislým starostou, loni to bylo 71 procent. Poukázal i na to, že obce získávají peníze také z regionálního operačního programu, kde o prostředcích rozhodují rovněž zástupci kraje. V období 2008 až 2015 podle Petery vyčerpaly nejvíce peněz z EU Zruč nad Sázavou, Poděbrady, Mělník, Dolní Břežany, Příbram, Kutná Hora, Beroun, Vlašim, Slaný a Brandýs nad Labem. „Ani jedno z těchto měst nemá starostu z ČSSD a KSČM,“ zdůraznil Petera.
Podle návrhu Sdružení místních samospráv by se dotace měly přidělovat pouze menším obcím do 5000 obyvatel, které mají menší příjmy z rozpočtového určení daní. V závislosti na počtu obyvatel by pak měla být vytvořena pro každou obec její dotační obálka na delší, například čtyřleté období, a mělo by být umožněno obcím, aby si připravily projekty. Každý bude vědět předem, kolik dostane peněz a sám si mezi programy vybere. Hejtman ale takový systém odmítá. Podle něj jsou dotace nenárokové a rozpočet kraje se navíc stanovuje vždy na jeden rok.
Podle Petery šlo od roku 2005 do grantového systému po sto milionech, v roce 2009 to bylo 500 milionů, předloni 100 a letos 200 milionů. Příští rok by to mělo být ve Fondu rozvoje obcí a měst 300 milionů Kč. Petera připustil, že žádostí je hodně a uspokojeno může být jen asi deset procent žadatelů. Proto radní rozhodli o změně - 100 milionů korun půjde na obnovu venkova pro obce do 5000 obyvatel na financování drobných akcí. Zbytek, tedy 200 milionů, do škol, školek a sportovních zařízení.
