Povedlo se. Vratné petky a plechovky se na Slovensku v přírodě neválejí

Momentka z čerpací stanice na D1 před Brnem. Paní kupuje půllitrovou plastovou lahev vody. Vypije ji a odhazuje do odpadkového koše.

Z lesů zmizely plasty
Takovou scénu na slovenské straně hranice už víc než rok s největší pravděpodobností nezažijete. Naprostá většina nápojů v PET lahvích různých velikostí a také hliníkových plechovkách má vedle čárového EAN kódu výrazné písmeno Z jako symbol zálohování.

Zákon byl přijatý v roce 2019, ale pak následoval proces výběru správce systému, výrobci museli dostat podmínky pro tisk etiket, museli také registrovat všechny nápojové obaly, které uvádějí na trh. Samotný systém, kdy začali obchodníci nakupovat stroje, kdy se registrovali velcí i malí obchodníci a další, měl na uvedení do života asi deset měsíců.

„Byla to extrémně krátká lhůta, ale na systém si jak obchod, tak zákazníci rychle zvykli a teď už ho berou jako samozřejmost,“ rekapituluje generální ředitel Správce zálohového systému (SZS) Marian Áč roční zkušenosti s vratnými plechovkami a petkami. „Zcela jistě se to projevilo i ve veřejném prostoru a z národních parků máme odezvu, že zmizely pohozené petky a plechovky, že se příroda pročistila,“ zdůrazňuje generální ředitel Áč.

Strojově, ale také ručně
V současnosti platí povinnost prodávat a vykupovat uvedené obaly v prodejnách nad 300 metrů čtverečních. Kupodivu se už během prvního roku podařilo do systému začlenit i nemalé množství malých prodejen a další stále přibývají. Celkově přesáhl počet všech odběrných míst tři tisíce, v rezervě jsou možná další dvě až tři tisícovky. Uvažuje se i o možnosti vykupovat obaly ve školách, velkých kulturních zařízeních a na dalších místech. „Ukázalo se, že je to pro ně marketingově zajímavé, lidé přišli vratným plechovkám a petkám na chuť a nakupují spíše tam, kde mají možnost obaly potom i vracet,“ vysvětluje Marián Harvánek, specialista na vztahy SZS.

V Česku míří výhrady těch, kteří jsou proti zálohování petek a plechovek, na pracnost při vracení a na nedostatek místa v malých prodejnách. A také na to, že obchody budou mít finanční náklady s pořízením automatů a skenerů. Na Slovensku dostane odběrné místo, pokud chce mít vracení automatizované, na pořízení zálohomatu příspěvek, za určitých okolností lze na nové obaly přizpůsobit stávající automat na sklo. Někde jsou v provozu zařízení s odděleným sběrem skleněných obalů a obalů z plastu a aluminia, jinde lze všechny druhy vkládat do jedné „díry“.

Malí prodejci, kteří se do odkupu zapojili, snímají čárové kódy ručně a vkládají je do plastových pytlů, které jim dodává správce SZS. „Za manipulaci dostávají obchodníci od SZS poplatek,“ říká František Mažerik, vedoucí třídicího střediska v Novém Městě nad Váhem, kam se svážejí z pěti samostatných odběrných center všechny obaly ze Slovenska. Důmyslná technologie v třídicím středisku dokáže rozdělit obaly podle základních barev na čirý, červený, zelený a hnědý plast a na mix. Poradí i i s příměsmi v hliníkových obalech.

Na šizení mají páky
Do jednoho pytle se v obchodě při ručním výkupu vejde kolem 80 PET lahví nebo 250 plechovek, podle toho dostane obchodník manipulační poplatky. Že by ale do pytle naházel majitel malého krámku třeba jen sedmdesát petek a požadoval peníze za osmdesát, to možné není. Pytle jsou převázané páskem s čárovým kódem, automatický pás v třídírně spočítá obaly a přiřadí jejich množství k příslušnému obchodu. A podle toho se pak platí. Čárový kód současně posílá do centra signál, že na daném místě je už naplněno dost pytlů nebo palet, a na místo pak zamíří kamion, který budoucí recyklační odpad doveze do některého z pěti sběrných míst. Z velkých obchodů putují do třídírny již palety se slisovanými obaly.

Centrální třídírna v Novém Městě nad Váhem byla zvolena proto, že je blíž regionům, kde se vratné PET lahve a plechovky nejvíce prodávají. Uvažuje se ale i o třídírně na východě. Ušetřilo by se tak na svozu pytlů a palet na větší vzdálenosti.