Pozor na divočáky. Mají hlad, a dokonce útočí na lidi

Divoká prasata jsou v tuzemsku čím dál tím drzejší. Stádo divočáků si například minulý týden jako místo pro svou dopolední procházku vybralo městský park v Ústí nad Labem. Sedmihlavé stádo vyděsilo místní pejskaře natolik, že se obrátili o pomoc na místní strážníky.

„Nejlepší je se v takovém případě schovat někam do vchodu a zavolat na tísňovou linku. Hlavně se ke zvířeti nepřibližovat. Přivolali jsme tedy myslivce, kterému se podařilo dva divočáky odstřelit, další se schovali nebo utekli,“ popsal situaci mluvčí ústeckých strážníků Jan Novotný. Podle něj není zásah proti čuníkům pro ústeckou městskou policii ojedinělý. „Prasata přestávají být plachá a bohužel nám lezou i do centra města,“ dodává Novotný.

Odstřelená prasata 185 Tolik tisíc divočáků bylo loni v Česku odstřeleno myslivci. Před půlstoletím přitom lovci na českém území zastřelili ročně jen přes tři tisíce kanců. Těch navzdory masivním odstřelům dál přibývá. V přírodě navíc nemají přirozeného nepřítele.

Příhod s prasečími výletníky, kteří si pro svou výpravu za potravou neváhají vybrat sídliště a živí se tam odpadky či městský park, kde mají zálusk na volně žijící hlodavce, není v Česku v posledních letech zrovna málo. Své o tom vědí pejskaři v hlavním městě, kteří se museli po několika útocích na své čtyřnohé mazlíčky vyhýbat zarostlým oblastem okolo sídliště Černý Most.

Podle Libora Řeháka z Asociace profesionálních myslivců mohou navíc v zimním období lidé narazit na postřelená zvířata. Konec roku je totiž obdobím honů. „Tyto kusy mohou vyrazit do útoku okamžitě,“ vysvětluje Řehák.

Co dokáže člověku provést naštvaný divočák, zakusil v říjnu také myslivec Pavel Jeslínek. Tomu zvíře při honu u Přeštic na Plzeňsku způsobilo hlubokou ránu ve stehně a jen díky štěstí unikl smrti. Jeho kolega ze severovýchodního Německa už takové štěstí neměl.

Podle německé policie muž sice utrpěl rovněž zranění na stehně, následně však spadl do vody a utopil se. „Prase divoké se v posledních zhruba deseti letech postupně přestalo bát člověka i psů. V některých případech jsou hladová, drzá, až agresivní,“ doplňuje prezident asociace myslivců Libor Řehák.

Po prasatech zůstávají ve městě rozrytá hřiště, trávníky či záhonky. Většinou se objevují v okrajových částech. Vrásky na čele však umějí dělat také zemědělcům, kterým ničí úrodu.

Populaci divokých prasat na území Česka by mohla do budoucna snížit nová finanční motivace. Stát od října vyplácí myslivcům tisíc korun za každého zastřeleného divočáka. Opatření má sloužit ke zjištění aktuálního výskytu stavu Aujeszkyho choroby, takzvaného afrického moru. Ten sice není pro člověka nebezpečný, pokud se však dostane do chovu domácích prasat, může ho dle odborníků celý vybít. Chorobu mohou přenést také na lovecké psy.

Prasata jsou plachá. Množí se však případy, kdy se nebojí útočit Území měst, parky, hřbitovy a náměstí. Tady se lovit zvěř většinou nesmí. Jediná šance jsou honební pozemky. Pokud se setkáte s divočákem v přírodě, nejlepší obranou je dle odborníků nechat zvířeti možnost úniku. Na jaře, kdy bachyně rodí, je třeba reagovat při setkání rychlým ústupem. V zimě mohou lidé narazit na zraněné jedince, tehdy je naopak lepší vyklidit pole hlučně, aby divočák věděl, že se vzdalujete. Ve městech mohou prasata hledat potravu na travnatých plochách a u kontejnerů. Například v Praze byl tento problém častý také proto, že místní myslivci krmili dospělé jedince zbytky, a to v bezprostřední blízkosti obydlených oblastí. Divočáci si tak na lidi zvykli. „Na fotografiích, které dokumentují krmná místa, je vidět hromada pizza placek a nachos, a to přímo v blízkosti zástavby,“ uvedl tehdy ředitel Lesů hlavního města Prahy Vladimír Krchov.