Studii, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR), by měla být výchozím dokumentem při rozhodování o budoucnosti areálu. "V obecné rovině je nutné navrhnout takové provozy a aktivity, které budou generovat příjmy, s aktivitami, jejichž provoz bude naplňovat společenské, kulturní, rekreační, sportovní, vzdělávací a jiné potřeby občanů a návštěvníků Prahy," píše se v dokumentu IPR. V minulosti byl areál využíván pro pořádání Matějské pouti, koncertů, konferencí, výstav i veletrhů, areál však nebyl plně využit celý.
Zmizí část oplocení
"Veřejné prostranství na rozhraní areálu a okolních struktur města jsou v dezolátním stavebně-technickém stavu," píše se v materiálu. Město musí podle odborníků definovat aktivity, které chce, aby se před vstupem na Výstaviště odehrávaly, a to s ohledem jak na areál, tak okolí Výstaviště.
Nevyhovující je podle studie současná struktura a trasy komunikací uvnitř Výstaviště, které pocházejí z přestavby v roce 1991. V budoucnu by měly cesty respektovat historický půdorys a měly by lépe propojovat jednotlivé části areálu. Zmizet má i část současného oplocení u sportovní haly. Podle materiálu je plot zbytečný a pouze areál odděluje od města. Naopak plot mezi Stromovkou a areálem by měl být zachován, bude v něm ale více vstupů.
Vnitřní uspořádání projde změnami
Změnami projde celkově i vnitřní uspořádání Výstaviště. "Pro další rozvoj je potřeba areál Výstaviště zpřehlednit rozdělením do zón podle převládajících aktivit," píše se v dokumentu. Mělo by jich být pět: zóna kultury, open air a amfiteátr pro kulturně-komerční akce, zóna zábavy, zóna relaxu a sportovní zóna.
Výstaviště má do konce roku 2014 v pronájmu společnost Incheba. V budoucnu by měla na Výstavišti pouze pořádat některé výstavy, již jej ale nebude spravovat. Zda bude město areál od roku 2015 spravovat samo, či najde nového správce, zatím vedení Prahy nerozhodlo. Stejně tak není rozhodnuto, odkud případně Praha vezme odhadované dvě miliardy na opravu Výstaviště.
Město hledá finanční zdroje
|
