Do městské pokladny plyne z pronájmů nebytových prostor ročně v průměru 101 milionů korun. Téměř polovina kanceláří ovšem zůstává prázdných. Nevýhodně pronajaté nemovitosti jsou především v centru města.
Ke konci loňského roku vlastnil magistrát více než tisícovku nebytových prostor, z toho 176 tisíc metrů čtverečních mělo nájemce, 166 tisíc metrů ale zůstalo bez využití. Nejvíc nebytových prostor, které vlastní město, leží na Starém a Novém Městě a na sídlišti Černý Most. Velikostí ploch jsou mimořádné Holešovice, s plochou 66 tisíc metrů čtverečních především Holešovická tržnice.
Většinu nebytových prostor město pronajímá pod minimální tržní cenou, což je podle analýzy alarmující. Nájemné v kancelářích, skladech a ateliérech navíc neodpovídá atraktivitě lokality. Neexistuje jednotná metodika, podle níž by bylo nájemné stanoveno.
Třeba v ceněné lokalitě Josefa v historickém jádru města magistrát pronajímá tři čtvrtiny kanceláří v průměru za 101 až 200 korun za metr čtvereční. Na Starém Městě je dokonce možné najít několik kanceláří, kde se ceny pohybují mezi 51 až 100 korunami. Naproti tomu pronájmy obchodů v oblasti Václavského a Staroměstského náměstí činí zhruba 1500 korun za metr čtvereční.
Jedním z nejkřiklavějších příkladů neefektivního nakládání s majetkem je roky prázdný soubor historických domů na Malém náměstí v těsné blízkosti Staroměstského náměstí. Domy dřív sloužily jako kanceláře magistrátu, úředníci se ale v roce 2006 přesunuli do Škodova paláce, kde Praha platí roční nájemné 200 milionů korun.
Praha v posledních deseti letech vydělávala na nebytových prostorách částky od 68,5 milionů do 327 milionů korun ročně. O pronájem a správu městských kanceláří, prodejen a dalších komerčních prostor se starají správcovské firmy - Solid, Liga servis, Centra-Austis a městské společnosti Trade Centre, Kolektory Praha a Technická správa komunikací.
Strážce streamu
