„Hodnocené území je ohraničeno od východu Vysočanskou radiálou směrem k západu až na Vypich a od severovýchodu komunikací Liberecká směrem na jih k Jižní spojce,“ píše se v materiálu. Studie má mít tři části. V první části bude zaznamenán současný stav, kdy se Blankou zatím nejezdí. V druhé bude předpověď pro období, kdy bude tunel ve zkušebním provozu. Vybraná firma pak má ještě vypracovat odhadovaný výhled změny hlukové zátěže do roku 2020. Materiál má mít textovou, obrazovou i mapovou část.
Jezdit tunelem se mělo už v roce 2011
Praha dosud žádnou konkrétní a rozsáhlou studii, která by se zabývala dopadem zprovoznění Blanky, oficiálně nezveřejnila. V minulosti se však objevily některé návrhy na úpravy vybraných míst v Praze, ke kterým mělo město přistoupit po zprovoznění tunelu - například vybudování nových přechodů, zúžení severojižní magistrály nebo omezení provozu na Malé Straně a nábřežích Vltavy.
Tunel Blanka, jehož stavbu zadala politická garnitura pod vedením primátora Pavla Béma (ODS), měl být zprovozněn v roce 2011. Termín politici několikrát odložili. Bývalé vedení města jej slibovalo otevřít 2. prosince, nově zvolená rada v čele primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) hovoří až o jaru 2015. Praha navíc bude muset vyřešit problém s firmou Inženýring dopravních staveb (IDS), která dohlíží na stavbu tunelu. Ta totiž pohrozila odchodem ze stavby, pokud jí Praha nezaplatí peníze, které si nárokuje. Kolik Praha firmě dluží, nezveřejnila.
