Pražský holub štve i Itala

Populace městských holubů v Praze každoročně narůstá. Již nyní jich v metropoli žije tolik, že jejich počet dvojnásobně přesahuje například počet hlášených obyvatel sedmé městské části.

Najde se však i řada čtenářů Metra, kteří na tyto opeřence, v tuzemsku také nazývané létající krysy, nedají dopustit. Jejich krmení má v oblibě například čtenářka Miroslava Vlasáková. „Pravdou nicméně je, že jich je hodně a jsou přemnožení. Lépe než Praha to dělají radní v italských Benátkách. Holubi jsou v jejich městě koloritem, který je tam po staletí. Všechny stavby jsou opatřené sítěmi, čímž se vyšlo vstříc turistům, kteří si zde ve stánku pro ně mohou nakoupit zobání. Žádná hejna jsem tam neviděla a rozhodně Italové neříkají o holubech, že jsou to krysy,“ říká pro deník Metro Vlasáková.

Bez holubů si skutečně nelze představit některá města jako Řím, Londýn či zmiňované Benátky. V těchto metropolích se proti přemnožení holubí populace brání podobně jako Praha, tedy vybrané kusy odchytávají a hubí, zbytek odlákávají od památek sítěmi a bodci. Právě Benátky nicméně povolily krmení holubů teprve před časem jako úlitbu zmiňovaným turistům. Od té doby tu však s počtem těchto opeřenců bojují.

Holubí migrace Hejna holubů se ve městě „zašívají“. Mají ve městech totiž zajištěn nekonečný přísun potravy z odpadků a od krmících turistů i důchodců. To si myslí řada Pražanů. Opak je ale pravdou. Málokdo ví, že ornitologové vypozorovali, že město pravidelně neopouští jen zhruba desetina populace. Zbytek se ve velkých hejnech živí na polích kolem Prahy, a to při setí či sklizni. Z toho také vzniklo označení „holubí letka“. V některých městech se využívají také speciální nátěry, které omezují destrukční vliv holubího trusu na fasády. Ty však nelze používat na památky a sochy.

„K nejvýraznějším rysům místního náměstí Svatého Marka jistě patří všudypřítomní holubi, kteří se nezdráhají sednout si komukoli na ruku či hlavu. Benátčané z nich nejsou příliš nadšení,“ uvádí webový průvodce radynacestu.cz. Regulaci počtu holubů mohou v Praze podle zákona o veterinární péči provádět pouze odborné firmy se způsobilostí pro odchyt toulavých, zdivočelých zvířat. Kromě zmiňovaných opatření se nabízí odstřel. Ten ale není možné na území hlavního města provádět.

V Brně přitom pro srovnání ještě před pár lety holubí populaci v neobydlených částech města stříleli myslivci. V osmdesátých letech, kdy zde bylo holubů nejvíce, tu měli zhruba tři až čtyři desítky těchto ptáků. V Praze i Brně se také testovalo upravené zrní, které sloužilo jako antikoncepce a ptákům bránilo se rozmnožovat. Podle ornitologů ale byla drahá a neefektivní. Proti přemnožení nevítaných opeřenců bojují také v Austrálii, a to vybíráním hnízd či chovem dravců, jako jsou sokoli a rorýsi.

Podobně je proti holubům řadu let „chráněno“ také okolí pražského letiště. Holubí populace české metropole bývá odborníky ve srovnání s jinými městy považována za relativně zdravou. Létající krysy totiž přenášejí krom roztočů také klíšťovou encefalitidu. Odhaduje se, že je v Praze podobně nakažených holubů kolem třiceti procent.