Problémů s neuznanými pracovními úrazy přibývá

V posledních letech sice ubývá pracovních úrazů, roste ale počet zaměstnanců, kteří mají problémy dostat odškodné. „Od roku 2014 se počet poškozených, kteří se na nás s neuznaným pracovní úrazem obrátili, ztrojnásobil,“ říká Oto Strmiska, ředitel společnosti Vaše nároky.cz. Rostoucí počet stížností zaznamenal i úřad ombudsmanky Anny Šabatové. Ten proto zpracoval návod, jak po pracovním úrazu postupovat.

Úrazy na pracovišti 44 tisíc lidí se loni zranilo při výkonu svého povolání. Oproti roku 2015 to byl pokles. Tehdy mělo pracovní úraz přes 46 tisíc lidí. Ze statistiky také vyplývá, že nejvíc rizikovými odvětvími jsou stavebnictví, zpracovatelský průmysl nebo doprava. 104 lidí se loni zranilo při výkonu svého povolání smrtelně. Nejčastěji pracovníci zemřeli při dopravní nehodě. O rok dříve přišlo při práci o život 131 lidí. Čísla Státního úřadu inspekce práce ukazují, že v posledních letech smrtelných pracovních úrazů ubývá. Na začátku 90. let totiž při práci umíralo třikrát více lidí než dnes.

Zaměstnavatelé pracovní úrazy často neuznávají v situaci, kdy se zaměstnanec zraní při činnosti, která nesouvisí s jeho pozicí. „Třeba když se vrátný rozhodne pomoci paní, které spadl prstýnek do výtahové šachty, a zlomí si nohu. V takovém případě zaměstnavatel může namítnout, že se jedná o činnost, která nesouvisí s náplní práce,“ vysvětluje advokát Petr Novák. Jiná věc je, pokud úkol nesouvisející s náplní zadá sám šéf. Když se při jeho plnění zaměstnanec zraní, nárok na odškodnění má.

Zaměstnavatelé často také neuznají odškodnění kvůli nedodržení bezpečnosti. „První věc, kterou bude při evidenci úrazu zaměstnavatel řešit, je, zda měl zaměstnavatel například rukavice, brýle, helmu či další povinné ochranné pomůcky a zda byl střízlivý,“ říká Novák. Člověk by se také v práci neměl ohrožovat svou lehkovážností. Pokud se například pokusí zvednout sám příliš těžké břemeno a strhne se, v takovém případě by zaměstnavatel mohl namítat, že se jedinec sám vystavil nebezpečí.

Problém posledních let je také to, že klesá renta, kterou dostává zaměstnanec, který nemůže kvůli úrazu pracovat. Tato renta dosahuje výše rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody způsobené úrazem a výdělkem dosahovaným po úraze, který je odvozován z minimální mzdy. Ta v poslední letech roste a s tím lidem po úraze paradoxně klesá příjem. Na problém, který vznikl změnou zákona před deseti lety, upozornil i úřad ombudsmanky. Ten již zákonodárcům doporučil vymyslet nový způsob výpočtu této renty.

Jak při pracovním úrazu postupovat Abyste měli nárok na odškodnění, musíte splnit několik podmínek. Nejdůležitější je, aby bezprostředně po pracovním úrazu došlo k nahlášení pracovního úrazu nadřízenému. Následně pak musí dojít k evidenci pracovního úrazu do knihy úrazů, kterou musí zaměstnavatel ze zákona vést. Dále je potřeba zajistit si u lékaře bodové hodnocení bolestného, případně výpočet ztížení společenského uplatnění. S doložením všech dokumentů pak zaměstnanec může požádat o vyplacení odškodného, které může obsahovat bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu ztráty na výdělku, náhradu vynaložených nákladů či věcné škody.