Některé jsme oslovili, jiní se vyslovili na facebookové stránce Kroužkujeme osobnosti. Hezky pro deník Metro vystihl účast ve volbách psychiatr Jan Cimický. Starou a moudrou anekdotou.
Skot si stěžuje: „Jak to, že můj soused, který kleje, sprosťačí, ani nechodí do kostela, pije a karbaní, vyhrál v loterii dva miliony, zatímco já, který se denně modlím, chodím pravidelně na mši i na zpověď, vedu řádný život, nehraju hazardní hry, v loterii nevyhraju?“ A shůry se ozve boží hlas: „Já vím, Skote, zasloužil by sis vyhrát, ale musíš mi pomoct. Kup si los!“ Tak jděte volit, ať nedopadnete jako hloupý Skot, vzkazuje psychiatr.
Matěj Ruppert
Matěj Ruppert, zpěvák
Volbou můžeme strašně moc věcí ovlivnit. I když nám mnozí říkají, že ne, že jeden hlas nic neznamená. Když se ale milion lidí rozhodne, že všichni půjdou hlasovat, tak udělají strašně moc. Za komunismu jsme mohli volit v podstatě jen jednu stranu. Dnes si můžeme vybrat z množství obskurních, demokratických i nedemokratických stran. V každé demokratické straně je alespoň jeden člověk, se kterým bych já šel na pivo. Proto je dobré jít k volbám.
Václav Marhoul
Václav Marhoul, filmař, major Aktivní zálohy Armády České republiky
Nechápu, proč lidé k volbám nechodí. Často se setkávám s argumentem: „Copak ten můj hlas něco vyřeší?“ Lidé nechápou, že hmotu tvoří atomy a že každý hlas je tím atomem. Druhý argument: „Koho volit, komu věřit?“ Vždycky se najde někdo, komu se dá nějakým způsobem věřit. Není to o tom, že já budu volit stranu, která zvítězí. Jde o to, že čím větší bude volební účast, tím víc jdou dolů populistické a nedemokratické strany.
Vladimíra Dvořáková
Vladimra Dvořáková, politoložka
Ačkoli se to možná nezdá, v letošních volbách nerozhodujeme o migraci, jak se také často hovoří. Rozhodujeme ale o tom, zda Česká republika bude jenom zemí montoven, nebo vyspělou zemí se vzdělanými a dobře zaplacenými pracovníky. Také jde o to, zda se v naší zemi strachy uzavřeme, nebo budeme schopni s okolím soutěžit. Letos jde také o to, zda podvod budeme nazývat podvodem a slušnost nebudeme vnímat jenom jako slabost.
Ladislav Špaček
Ladislav Špaček, odborník na etiketu
Vzpomínám si, jak v roce 1989 skandovali lidé v Praze na Václaváku: „Svobodné volby!“ Teď je máme a zjišťujeme, že máme problém, aby k nim lidé chodili. Možná si říkají: „Země prosperuje, patří mezi nejbezpečnější místa na světě, nezaměstnanost je nejnižší v celé naší historii.“ Ale nemusí to být vždycky. Proto půjdu volit. Kdo volí, ten spolurozhoduje o tom, kam se země bude ubírat. Proto na tom chci mít svůj podíl.
Radim Beneš
Radim Beneš, prasynovec Edvarda Beneše
Myslím si, že jít letos k volbám nám dává dost unikátní šanci pokusit se volbou každého konkrétního člověka, tím že ho zakroužkujeme, rozstřelit zajeté systémy současné „reality show“ české levice i pravice společně. A pak za pomoci dříčů, kteří to s naší republikou myslí opravdu poctivě, ji začít budovat dvojnásobnou rychlostí. S úsměvem a v daleko větší pohodě. Sám jsem si to na sobě vyzkoušel a opravdu to funguje!
Kristýna Frejová
Kristýna Frejová, herečka
Už se vám stalo, že jste šli k volbám, a po volbách to nebylo úplně tak, jak jste si představovali a jak strana, kterou jste zvolili, slibovala? To jste se mohli zlobit maximálně na sebe. Protože v dnešní době, jak říká moje dcera v „době plastový“, je snadné si člověka a jeho názory vygooglovat za pět minut. Místo brblání je proto lepší věnovat čas přemýšlení o lidech na kandidátkách, nesedět na zadku a jít k volbám.
Oldřich Navrátil
Oldřich Navrátil, herec
Politika v poslední době hodně zhrubla. Výpady politiků vás možná přiměly, že jste si řekli, že k volbám nepůjdete, že je to pořád dokola. To je velká chyba. Každý hlas má velkou váhu. I on může volby rozhodnout. Poprvé od listopadu 1989 se bude rozhodovat o demokracii v naší zemi, jestli budeme patřit stále do vyspělé části Evropy, nebo se posuneme někam na východ. Přijďte k volbám. Demokracie není samozřejmost.
Eva Zažímalová
Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR
Jít k volbám letos na podzim je dobré pro toho, komu záleží na příštím chodu a směřování našeho státu. Jeden hlas sám o sobě sice mnoho neznamená, ale čím méně lidí se voleb zúčastní, tím větší váhu má každý hlas. Příznivci některých stran jsou velmi ukáznění a k volbám chodí ve velkém počtu. Proto je potřeba, aby se voleb zúčastnil co největší počet lidí, a výsledek voleb tak co nejlépe ukázal převažující preference.
