Rekordně dlouhý vlak
Poslední dva roky kolem mě pověsti o festivalu kroužily čím dál víc a já letos podlehla. Už potřetí se vyrazilo vlakem ze Smíchovského nádraží v Praze, opět všichni spolu. Byl to zatím nejdelší vlak, který táhly tři lokomotivy typu Brejlovec, měl 18 vagonů a půl kilometru na délku. Pojmul přes 1200 lidí, další se vydali autobusy nebo po vlastní ose. Celkem nás za stejným cílem zamířilo 1500, což je pořadateli stanovená maximální kapacita festivalu. Při vstupu do vlaku jsem jen tušila, že všechny informace o tom, jak je festival jiný, přátelský a nezapomenutelný, budou ještě dlouho doznívat i ve mně.
Banát se musí zažít!
Cesta utekla nebývale rychle
Ve vlaku byla od prvních metrů veselá nálada. Tím je pověstný, program začíná už tam. Kapely po cestě hrají, občas se někde koná i nějaká nečekaná přednáška, všichni spolu. Dvacet hodin v něm uteklo jako voda. Po kolejích jsme dorazili do města Oršava, odtud už všichni dále buď autobusy, nebo lodí po Dunaji a posledních sedm kilometrů autobusem.
Už jsme v Eibenthalu
V hospodě U Medvěda uprostřed města je stánek s informacemi, tady se lidé dozvědí, kde jsou stanová městečka či u jakých místních jsou ubytovaní, a taky si zde můžou směnit peníze. Vše se dozvídají už ve skupinkách, které si spolu zpívají a povídají, ačkoliv se před pár hodinami neznaly. Já jsem se odebrala na ubytování k báječným domácím Božence a Štefanovi.
Banát se musí zažít!
Nezapomenutelná višňovka
Vesnička Eibenthal je rozprostřená do dálky podél nově vybudované asfaltové silnice. Kolem ní jsou rozesety jednotlivé domečky, před kterými místní prodávají své produkty – jídlo, marmelády, medy, pálenky a hlavně višňovku. Její chuť se pro všechny stane neodmyslitelnou součástí zážitku.
Kilometry v nohách i v kolech
Za den tu člověk nachodí hodně, pro rychlejší pohyb mezi koncerty, besedami, přednáškami a domovem můžete použít buď dodávku, která za drobný poplatek jezdí sem a tam, nebo si vypůjčit koloběžku. I tak zřejmě nestihnete vše, co byste si přáli. Ale vůbec vám to nevadí. Všude totiž narazíte na pozitivně naladěné lidi, kteří se usmívají, vyjdou vám vstříc, poradí a pomůžou.
Naprostý digitální detox
Dost možná tomu pomáhá i to, že při takto masivním nájezdu lidí není ve vesnici signál. Totální online detox, který si užijí jen ti, kteří nepotřebují signál k práci. Chudáci někteří kolegové novináři a fotografové, kteří posílali reporty z místa. Ostatní žijí jen tady a teď. Mobil vám až na občasné záchvěvy odchozí SMS slouží jen jako fotoaparát. Třeba při výletu na kopec Kovárna, ze kterého je nádherný výhled. Ti odvážnější sem z prudší strany vybíhají na čas, od zahrádky U Medvěda jsou mocně podporováni těmi, kteří chtějí trávit volno ve větším klidu se zlatavým mokem.
Banát se musí zažít
Kouzla okamžiku
Setkávají se zde lidé z různých sfér a zájem o vše je veliký. Nejen ekonom Tomáš Sedláček na své přednášce v kulturním centru Kamín mluví k lidem uvnitř, ale díky reproduktorům i k těm venku, schovávajícím se v silném poledním slunci ve stínu stromů. Zpěvačka Mucha si na svůj koncert půjčuje kroj od paní Alenky, která je vyhlášená svou višňovkou. Hitem se stává i malá Matylda – oba koncerty kapely Pio Squad, kde rapuje její tatínek, prožívá přímo na pódiu. Nezklamou ani pravděpodobně největší banátské hvězdy, o jejichž koncertech se mluví už od začátku festivalu – dvojice Vasilův Rubáš. Besedy či koncerty se ale pořádají i přes den, spontánně, u silnice, na dětském hřišti.
Závěrečný průvod
Třeba při jídle si můžete poslechnout, jak se měli lidé na výletech do okolí, a alespoň víte, kam se chcete ještě podívat. Zlatým hřebem festivalu je průvod z centra města až k festivalovým pódiím, ve kterém prochází v krojích zástupci všech českých vesnic v Banátu, poté také mohou předvést své vystoupení, na které několik měsíců trénovali.
Nechcete, aby to skončilo
Cesta zpátky je sice nostalgická, ale veselá. Asi jako když se vracíte z tábora a chcete si užít i ty poslední okamžiky. Snažila jsem se před odjezdem ptát lidí, kteří už v Banátu byli, jaké to tam je, co můžu očekávat. Odpovědi jsem od dotyčných dostala, vlastně teď už můžu říct, že i pravdivé. Ale také jsem slyšela jednu zásadní věc „Banát prostě musíš zažít“. Po návratu jim dávám za pravdu. Doporučuji, vyrazte tam taky. Příští rok se na festival v Banátu vyjíždí 18. srpna, informace najdete na www.festivalbanat.cz. Užijtete si to tam ale i kdykoli jindy, koukněte na tipy na www.dovolena-banat.cz.
Mnoho informací o Banátu se dá najít na webu www.visitbanat.com.
