Řekni, kde ti ptáci jsou? Život jim komplikují třeba dráty i straky

Motýla abyste pohledali. Moucha v bytě? Zázrak! Přední sklo auta neprůhledné od přilepených mušek je také z oblasti starých pověstí českých. Tato přirozená potrava pro ptactvo mizí. S ní i ptáci. Česko patří mezi evropské regiony, které se v posledních letech potýkají s vysokým úbytkem ptactva.

Chemizovaná příroda vyhání hmyz i ptáky
Industrializovaný prostor střední Evropy je pro výskyt ptáků stále problematičtějším prostředím. Především v zemědělské krajině. Dokladují to především měření, která jsou nepřímo směřována na ptáky, ale i na výskyt hmyzu v přírodě. V Česku, nebo i v sousedním Německu, naměřili v posledních letech v letních měsících až alarmující pokles hmyzích společenství.

Chemizovaná zemědělská příroda snížila objem hmyzu co do hmotnosti až o osmdesát procent. A to v létě, kdy by naopak jeho výskyt měl být největší. Kde není hmyz, tam není ani ptactvo, protože nemá přirozenou potravu. Není to ale jediné nebezpečí, které dělá z ptactva „nedostatkové zboží“.

Bariér přibývá, putujících opeřenců ubývá
Důležitou součást české přírody tvoří stěhovavé ptactvo. A to od nás, bohužel, mizí. „Příčiny jsou jak v místech, odkud stěhovaví ptáci přilétají, tak v jejich trasách,“ říká Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické (ČSO). Podle poslední studie Východoanglické univerzity v Portu a Lisabonu a ČSO dochází k největšímu poklesu populace u druhů, které směřují do oblastí se stále se zhušťující infrastrukturou. Na úbytku ptactva se podílí i změna klimatu, týká se to třeba snižování biotopů. Mezi postižené regiony patří například severní Afrika nebo západní Asie.

Čím víc rozrůstajících se měst, výškových budov, elektrického vedení a větrných elektráren, tím víc překážek pro samostatně letící ptáky i celá hejna. Také množství lovců, kteří na migrující ptáky čekají na jejich cestách přes moře a mezi kontinenty, patří k hrozbám.

Jsou-li ptáci těmto hrozbám vystaveni v zimovištích, odráží se to pak i v poklesu hnízdících populací daných druhů. „V Česku tvoří stěhovaví ptáci přibližně polovinu veškeré ptačí populace u nás,“ připomíná Alena Klvaňová z ČSO. K ohrožení ptačího migrování může do budoucna přispět i současná energetická situace a snaha Evropy získat co největší energetickou nezávislost na Rusku.

Týká se to energie získané z větrných elektráren. Právě velkých rotorů by mohlo v Česku v následujícím období přibýt. „Větrné elektrárny mohou vyrábět dost elektřiny pro tolik domácností, kolik jich žije ve středně velkém kraji,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Pták se špatnou pověstí
Útěk ptactva z otevřené krajiny zase na druhou stranu tento druh fauny přivádí do měst. Mizejí sice například vrabci a kosi, ale přibývají ti ptáci, kteří by se před pár desítkami let v malých i velkých městech vyskytovali jen výjimečně. Mezi „invazivní“ druhy, které si našly v hustě osídlených aglomeracích nové působiště, patří především straky. Pokud platí rčení „krade jako straka“, má tohle úsloví kořeny v tom, že straky se živí i tím, že vybírají vajíčka nebo dokonce malá ptáčata z cizích hnízd. Traduje se, že za úbytkem jiných druhů ptáků ve městech jsou straky, ale zatím to žádná studie nepotvrdila.

Úplným škůdcem straka, která se ráda živí i tím, co najde kolem kontejnerů, není. Patří mezi pilné stavitele hnízd, každý rok tvoří nové a staré pak slouží jiným druhům. Například některým dravcům. Pokud jim tedy straka pak nakladená vajíčka zase nevybere.

Komplikovaný život V hnízdištích to způsobuje klima, v zimovištích zase civilizace. Stěhovavých ptáků ubývá stále víc. Stěhovavé ptáky na jižní polokouli, kam na zimu odlétají, trápí zvyšující se teplota a vysychání velkých toků. V evropské zabydlené krajině ubývá migrujícím skupinám místo na přezimování. Mezi příčiny úhynu patří třeba srážky s auty, vlet do větrné turbíny nebo náraz do velkých prosklených tabulí. Podle posledního sčítání ptactva podle druhů před sedmi lety se ho na území Česka vyskytovalo bezmála čtyři sta. O čtyři roky dříve to bylo 401 napočítaných druhů. Podle hrubých odhadů přišla česká příroda v posledních čtyřech desetiletích minimálně o deset milionů ptáků. Počet okřídlených živočichů u nás klesá trvale už od 80. let 20. století. Nejvíc je úbytek znatelný u ptactva v zemědělské krajině. Ta přišla o třetinu všech ptáků. Od roku 2019, vždy v lednu, probíhá pod hlavičkou České společnosti ornitologické sčítání ptáků (nejen) na krmítkách. Program Ptačí hodinka je určený všem zájemcům o přírodu a ptačí dění v jejich okolí. Zúčastnit se může každý bez předchozích zkušeností. Letos se hodinky účastnilo 35 270 dobrovolníků, kteří odeslali 24 365 hodinových sčítání. Dohromady během třídenního sčítání zaznamenali přes sedm set tisíc ptáků.