Vedení Prahy se na podzim loňského roku dalo slyšet, že současná situace je příležitostí změnit centrum k lepšímu. Zejména vymýtit nevkusné obchody a služby zaměřené na zahraniční turisty. Myslíte, že se tohle Praze postupně daří?
Zatím se do toho magistrát příliš neopřel. Je potřeba, aby městské části, magistrát i ministerstva měly jako kritérium pronájmu maloobchodních prostor nejen výši nájemného, ale hlavně sortiment a typ služeb. To stále není pravidlem. Například nedávno ministerstvo zemědělství pronajalo obchod na rohu Václavského náměstí a ulice Ve Smečkách prodejně s předraženými sladkostmi. Namísto toho, aby zde byl obchod užitečný pro rezidenty, například potraviny nebo ovoce zelenina. Situaci komplikuje to, že řada nájemců nemá na nájem v centru, atak odchází. Místo nich přichází nájemci platící vyšší nájmy, ale bez toho, aby centrum zatraktivňovali pro bydlení. Například večerky založené na marihuanových nebo absintových produktech. Magistrát ale zamakal na pravidlech reklamy a vzhledu fasád, obchodních prostor a parterů. Vytvořil vynikající manuál, který postupně začíná vymáhat na majitelích a nájemcích.
Jak by tedy podle vás mělo vypadat centrum metropole, kde se zdravě propojí turismus s místem pro život obyvatel?
Náš spolek tuto otázku zkoumá a žije jí téměř šestnáct let. Během nich jsme pochopili jednu zásadní věc: aby centrum bylo krásné a zajímavé, nesmí ztrácet svou autentičnost. Nemůže se stát globalizovaným centrem zaměnitelným s jinou metropolí. Nesmí zde převažovat to, co najdete všude, jako jsou mezinárodní řetězce kaváren nebo konfekce. Musí to být unikátní místo. To unikum získáte tím, že tu budou lidé bydlet. Pak tu budou služby, které zde bydlící lidé potřebují a vytvářejí po nich poptávku. Místní trafika, kadeřník, opravna varných konvic, potraviny. Takové podniky dělají místo autentickým. Vzniknou občanské aktivity místních, lidé se budou setkávat a pořádat lokální akce. Pro mne je vzorem pařížský Montmartre – spousta turistů a zároveň klasický městský život. Místní pekárny a kavárny, lidé si tu čtou noviny v trepkách a županech. Pro rodiny s dětmi tu zase musí být hřiště. Chodníky pohodlně sjízdné kočárkem a místa na přebalování nebo ohřev mléka. Stejně musí být zajištěno pohodlí centra také pro seniory a další.
Vaše sdružení provedlo na konci loňského srpna průzkum, z něhož plyne, že většina Pražanů vnímá turismus v centru Prahy jako přínosný. Převaha lidí podle něj centrum považuje za důležité pro fungování města. Zároveň ale většina uvedla, že by v centru nechtěla bydlet, postrádá v něm dostatek zeleně a parky – právě na úkor turistických lákadel a dopravy. Jak pokračuje plán na revitalizaci centra? Jak se do jeho průběhu promítne současná krize?
Krize je přechodný jev, takže se nijak významně do revitalizace nepromítne. Nakonec čas je relativní pojem: vítězná studie revitalizace Václavského náměstí je z roku 2005 a teprve loni se začalo rekonstruovat. Více zeleně sem asi nedokážeme dostat, ale dá se udělat prostor příjemnější pro lidi. Z průzkumu také vyplynulo, že Pražané se moc rádi v centru procházejí a líbí se jim památky a historická atmosféra.
Centrální lokality by podle výsledků průzkumu lépe fungovaly, kdyby měly jednoho správce. Vaše sdružení o tuto pozici dlouhodobě usiluje. Čím dokáže péči o centrum Prahy zajistit lépe než městská samospráva?
Správce má jednoduše na starosti svoji konkrétní oblast. Pohybuje se zde každý den. Má naprostý přehled, co se tu děje a naopak neděje. Úklid, nepořádek, akce, vykopnuté dlažební kostky… My jsme třeba zjistili, že výtah ze stanice metra Můstek myjí dvě firmy – jedna zevnitř a druhá zvenku. Tak jsme domluvili, že se o to postará jenom jedna úklidová firma – a hned se uspoří čas i peníze. Management veřejného prostoru, to je to, v čem je místně příslušný správce nenahraditelný. Navíc platí, že lidé se chovají tak, jaké je prostředí. Když je všude čisto a uklizeno, lidé neodhazují odpadky na zem. Když je nepořádek, lidé jsou také nepořádní.
Loni na jaře začala dlouho očekávaná rekonstrukce spodní části Václavského náměstí a na ni má podle magistrátu plynule navázat revitalizace horní části. Obojí by mělo být dle odhadů dokončeno v roce 2025. Měli jste jako spolek možnost zapojit se do vytváření finální podoby návrhů?
Ano, byli jsme u celého procesu u spodní části. Na horní části se teď pracuje. Budou tam nějaké změny a aktualizace – přece jen nároky na veřejný prostor jsou dnes jiné než před šestnácti lety, kdy byla vybrána studie revitalizace. Bude tu například tramvaj. Složitá věc jsou kolektory, které v horní části náměstí nejsou a zatím se asi dělat nebudou. I když by tu byla varianta kopat je zvenku z povrchu, což by bylo levnější a mnohem rychlejší.
Jsme na startu roku 2021 – jaké máte pro tento rok cíle týkající se zlepšení života v centru?
Naším cílem je být správcem pro Václavské náměstí a jeho okolí. Nyní jsme správci v pilotním projektu Prahy 1 a letos by se to mělo překlopit do skutečného správcování. Dalším cílem je pomoci městské části a magistrátu vtom, aby v centru Prahy chtělo bydlet více lidí dlouhodobě, a tedy i přispět výběrem služeb a zázemí, které rezidenti pro kvalitní bydlení potřebují. Také bychom rádi pomohli ve zkvalitnění nabídky nájemců v obchodech a službách v centru města.
Stav centra Prahy se jistě netýká jen rezidentů, jde o zásadní část hlavního města všech Čechů. Jak se mohou jednotlivci aktivně účastnit změn k lepšímu?
Hlavně tím, že až se otevřou obchody, restaurace, hotely a muzea, sem Češi budou chodit a jezdit. Protože bez nich by centrum prostě nemohlo fungovat.
