metro.cz

Počasí v Praze

19 °C / 27 °C

Středa, 18. července 2018. Svátek má Drahomíra.
Václav Krejčík
Větší foto
Václav Krejčík | foto: Archiv Václava KrejčíkaMetro.cz

Restorativní jóga je dobrá pro lidi, kteří se chtějí naučit relaxovat

15. prosince 2017  5:55 Adéla Maredová
Ačkoliv získával medaile v aerobiku, otočil se o 180 stupňů a začal se naplno věnovat józe. Pro Václava Krejčíka se stala životní filozofií, kterou předává dál v nové knížce Žijte jógou.

Každý den ráno cvičíte jógu. Stihl jste ji i dnes?
Ne, vůbec jsem nemohl vylézt z postele. A to jsem šel spát brzo. Stejně tak můj pes nechtěl vylézt, hodil packu přes čenich. Někdy se mi to tak stane. Nedělám si z toho hlavu. Ale druhý den už cvičit musím, jinak bych se necítil dobře.



Jak jste se dostal ke cvičení?
Přivedla mě k tomu babička. Vedla Sokol v Chrudimi, odkud pocházím. Táta hrál hokej a fotbal, máma taky chodila do Sokola. Nebyl jsem sportovní typ. Když jsem běžel, tak jsem o své nohy zakopával. A když jsem házel kamenem, tak jsem ho místo dopředu hodil dozadu. Babička to nějak nemohla přenést přes srdce a povedlo se jí mě vytrénovat. Moc dobře si pamatuju, jak mě v seně učila skákat dopředu a běhat po poli. Od páté třídy jsem chodil do třídy specializované na atletiku. Nechápu, jak se mi povedlo udělat talentovky. Od té doby jsem přičuchnul ke sportu, když ho chvíli nemám, tak mi to nevadí, ale když to trvá týden nebo 14 dnů, tak mi chybí.

Vaše sportovní kariéra byla pestrá. Stal jste se mistrem republiky v aerobiku a vicemistrem světa ve fitness týmech. K tomu došlo jak?
Můj sen bylo jít do Prahy. A první rok na vejšce jsem pobýval na pařbách, všechno jsem opustil. Ale pak jsem se potkal se zakladatelkou českého aerobiku Helenou Jarkovskou a Hankou Kynychovou, které tenkrát hledaly někoho pro módní přehlídku. Tak jsem na to kývnul. Rozjelo to vlnu aerobiku, na které jsem jel asi deset let…

A kdy jste přešel k józe?
Vyhořel jsem. Stál jsem na pódiu a slyšel jsem hlasy: Co tady děláš? Proč tady takhle jucháš? Nechal jsem toho. Tehdy jsem už zkušenost s jógou měl, ale věděl jsem jen to, že v životě jógu dělat nechci. Bylo to na mě nudný. Vyzkoušel jsem jednu lekci, kde jsme jen hýbali zápěstím a dýchali. Z Ameriky se vrátil můj kamarád, který cvičil jógu for athletes, což je hodně podobné power józe. Není rychlá, ale jen se pozice spojovaly dohromady a sledoval se dech a jaký máme rytmus v těle. Nadchlo mě to, protože v tom byl koloběh. Měl jsem pocit, že jsem vytrénovaný díky posilovně, ale druhý den mě hrozně bolelo tělo. A některé věci jsem na hodině nebyl vůbec schopný udělat. Nadchlo mě to a to nadšení ve mně zůstává dál. Absolvoval jsem vícero různých seminářů, protože nemám rád jeden směr.

Jak najít správného lektora?
Nemyslím si, že je na to nějaký návod. Důležité je vyzkoušet si jeho hodinu. Jestli vám lektor vyhovuje hlasem, tím, co dělá, jaký princip jógy má. Když se po hodině cítíte dobře a vyhovuje vám to, tak je to ten pravý. Nebo vyzkoušejte něco jiného.

Je několik druhů jóg. Kterou byste doporučil?
Odnaučil jsem se doporučovat. Každému vyhovuje něco jiného. Mně vyhovuje power jóga. Mám rád pohyb, důkaz toho, že tělo něco dělá. Když ho power jógou unavím, tak pak krásně odpočívá v pozici šavásány a daleko líp se oddá uvolnění. Ale mám rád i restorativní jógu, která je úplně na jiném pólu.

O co jde?
Používá spousty pomůcek, jako jsou deky, bolstery, kvádry, deky... Podkládají se pod tělo v jednoduchých pozicích, ve kterých je člověk dlouho, tři až dvacet minut. Proto nejsou náročné, aby tam vydržel. Lektor navodí uvolnění těla pomocí pomůcek, do kterých se člověk rozloží, vytvoří si takový relaxační obýváček, ve kterém pak tráví třeba dvacet minut. Pracuje se tam hodně s různými vizualizacemi, aby se mysl zabavila, pracuje se s vůněmi, aby se nabažily smysly. Například používám biobachovky, ve kterých je parfém. Předposlední fází je zvuk tibetských mís, který naladí mysl a odvede ji pryč. Člověk úplně vypne a jen tam je. Pak přichází nejdůležitější fáze restorativní jógy a to je nic. Po pěti, osmi minutách lektor vrací lidi zase zpátky, aby pomalým způsobem přešli do nějaké další pozice. Za 90minutovou lekci se tak stihne třeba jen pět pozic. Cílem je hluboká relaxace.

Komu toto typologicky nejvíc sedí?
To co člověk nemá rád, by neměl dělat. A naopak to, co má rád, by měl dělat. Dynamický člověk si na power józe stále zvyšuje dynamizaci. Nemá to tak velký význam, ale bez dynamizace by ho to nebavilo. Časem se může dostat do fáze, kdy přijde na restorativní jógu, a tam si to užije. Podobně jsem to měl i já. Je to úžasný pocit klidu. A to je to o co jde v té józe, o nic. Takové to odevzdání se sobě a odevzdání se všemu. Je určená těm lidem, kteří chtějí zklidnit, nabýt energií bez pohybu. Nemusí se pohybovat a z vnitřku se zvedne vlna energie.

Hodí se tedy i pro uspěchané manažery…
Restorativní jóga je dobrá pro lidi, kteří se chtějí naučit relaxovat, kteří chtějí zažít opravdu hlubokou relaxaci, kteří se chtějí zklidnit. Ale neznamená to, že to uspokojí každého. Nejprve instruktor baví klienta, aby se jeho mysl neztratila, aby nebloudila u myšlenek, co tady dělám, co mám zítra za povinnosti. Baví ho. Pak přichází chvilka, kdy tam není nic. Vždy se na začátku lekce ptám, jestli vědí, do čeho jdou. Říkám jim, kdyby náhodou potřebovali pohyb, ať jdou pryč, opravdu budeme nic nedělat.

Hodně cestujete. A studujete jógu v zahraničí. Nadchli vás někde atypickým přístupem k józe?
Vyrazila mi dech Indie. Měl jsem představu, jak se tam krásně naučím cvičit jógu. Pochopil jsem ale, že to je jenom na mě. Naopak jsem v Indii zažil jógy, které bych už nikdy nechtěl zažít znova.

Jak to?
Tím přístupem. Téměř s bičíkem v ruce nás lektor nutil do pozic. A když jste nechtěli, tak vás do toho narvali. To je indický přístup. Na druhou stranu to člověku dá moc. Tím, že vede jóga k nějakému seberozvoji a někdy natlačit vás do něčeho, co úplně nechcete, taky není špatný. Přístup se mi líbil, ale osobně bych ho nechtěl praktikovat. Myslím si, že když člověka neznám, tak ho nemůžu tlačit, můžu ho navigovat, vést, ukázat směr. Tím nechci říct, že bych byl v Indii zklamaný, naopak jsem byl nadšený.

Na lekcích u nás se říká, že se nemá jít přes bolest…
Ano, ale zase některé styly říkají: Dotkněte se bolesti, ale vraťte se zpátky. Pochopte ji. Je hodně důležité přijímat bolest, nevyhýbat se jí. Je na nás, jestli ji budeme zvyšovat, nebo jestli se od ní oddálíme. Když je to bolest způsobená neohebností těla, tahem svalů, tak bych měl být hodně opatrný. Hodně dýchat, což mě uvolní. Když to bude bolest, která vystřeluje z ramen a kloubů do těla, nebo je štípající, brnící, tak je to nějaký problém v těle. Určitě nepokračovat.

Přístupů je hodně. Ale pokud má někdo jako já zlomený pátý berní obratel od dětství a někdo mě v předklonu bude chtít zatlačit, abych se dostal blíž k nohám, tak se z té pozice už nedostanu.

Lektor nemůže rvát do pozic, ale pomocí slov a dalších technik, mu nechá čas, aby si to tělo sám uvědomil a sám se tam dostal. Pokud je tělo ztuhlé, tak je ztuhlá i mysl. Nejdřív potřebuji pracovat s myslí, uvolnit hlavu. Když se uvolní mysl, tak pravděpodobnost, že se uvolní tělo, je velká. Lektor by měl být empatický. Jen ukázat směr, kam se může dál růst.

Řada lektorů dělá některé pozice jinak. Co je správně?
To je přesně jóga. Neexistuje jediný návod, jak to dělat. Jde vždy o přístup, jak kdo to cvičí, aby si uvědomil, jak to na něj působí. Když ho to bolí, tak aby to nedělal. Když nebolí, tak aby dýchal, zbavil se pocitu, že musí být ještě lepší a lepší. Ale aby se zastavil a vyprázdnil mysl. Aby na nic nemyslel, pak je to správně odvedená ásána.

Ze začátku jsem byl zmatený z různých přístupů. Pořád jsem se na ptal a ubíjelo mě to. Odpověď jsem našel u vývojové kineziologie, to jak se dítě naučilo chodit. A když jsem to studoval, tím jsem začal chápat, jak jednoduchá jóga může být, když se člověk někde šikovně opře a protáhne, tím se uvolní. To je charakteristika ze starých spisů asán tedy pozic. Fyzioterapie a jóga pracují na stejném principu, akorát každá věda to říká svými slovy. Dobře zatlačím, natáhnu se, uvolním a jsem. Princip je v tom, jak stojím na nohách a jak pracuji s dechem.

Může jóga pomoct s imunitou?
Mám spousty přátel a klientů, kteří začali cvičit jógu z astmatických důvodů, problémy s dýchacími cestami. Já sám jsem si musel dřív stříkat do krku. Od doby kdy cvičím jógu, tak to samo přešlo, ani nevím jak. Člověk tělo v józe nějakým způsobem mačká a pak ho otevírá, pak ho točí na jednu a druhou stranu. Neprotahují se jen svaly, ale nejúčinnější dopad je na vnitřní tělo na orgány, na proudění krve, čištění lymfatického systému. To je ten hlavní efekt jógy. Není vidět, ale děje se to samo, tím jak se cvičí ásány a jak se pracuje s dechem a také s pozorností.

Překrvují se a odkrvují jednotlivá místa, dochází k tomu, že každá část těla začíná být aktivovaná. Ze začátku bude stažená, jak se tam nemůže dostat krev. Protahováním ji lze otevřít, pustit do ní okysličenou krev a oživit tuto část. Kolikrát jóga přijde na něco dřív, než to začne zlobit. Když se něco dlouhodobě ozývá, je potřeba to vyšetřit. Prakticky jsem sedm, osm let nebyl nachcípaný, až na jednu výjimku.

Kniha

Václavu Krejčíkovi vyšla nová kniha s názvem Žijte jógu. „Vznikla z mých poznámek, protože miluju psaní. Psal jsem si pro sebe. Jednou jsem do poznámek nahlédl a začínalo mi to dávat další smysly. Pak jsem to probíral a poskládal, nakonec z toho vznikla bichle, která má skoro 400 stran,“ říká.

„Kniha pomáhá najít a praktikovat jednotlivé techniky v běžném životě. Jóga nás učí nadhledu. Cílem není být necitlivý, ale nemít velké emoční výkyvy. Je to můj příběh o tom, jak vnímám jógu v běžném životě. Co se člověk naučí na podložkách, lze vnímat i v běžném životě. Je jednoduché stát na podložce a cvičit strom, ale pak neustát sám sebe, když balancuji v krizové situaci, je proti jógové filozofii. Člověk si musí uvědomit, že balancování je přirozené, abych věděl, co mám dělat. Nemůžu pořád pevně stát. Vše je v cyklech, jednou člověk padá, pak roste. Na dně se lépe poznáme, nemůžeme pořád jen růst. Člověk by zpychnul, posiluje ho to. Největší efekt, který cvičení jógy má, jsou relaxační techniky, jež mohu použít v běžném životě. Soustředit se třeba na dech,“ dodává Krejčík.



Komentáře

Hlavní zprávy

Obnovenou Bernsteinovu Mši uvidí návštěvníci Colours

Vojtěch Dyk
vydáno 18. července 2018  12:56

Dnes, první den festivalu Colours of Ostrava, uvidí diváci v Multifunkční hale Gong obnovenou premiéru Bernsteinovy Mše (Mass) s Vojtěchem Dykem v hlavní...  celý článek

Pohořelec bez aut, Letná beze změn

Zlepšením dopravního řešení před „Malým Berlínem“ dojde k rozšíření chodníku a...
vydáno 18. července 2018  10:48

Veletržní ulice jako moderní bulvár plný stromů, ulice Dukelských hrdinů jako třída, za kterou se nebude muset Praha 7 stydět. Takové byly plány pražského...  celý článek

Sloupek Pavla Maurera: Brno, piva plno

Pavel Maurer
vydáno 18. července 2018  8:42

„Pokud si někdo chce užít Brno na plné pecky, ať nehledá lokální zvláštnosti,“ píše ve svém sloupku milovník jídla.   celý článek

Slunce v bytech už svítit nemusí

Stěny v rezidenci Jeseniova se kroutí, aby byty získaly co nejvíce slunečního...
vydáno 18. července 2018  6:24

Stavební předpisy v metropoli se mění. Podle opozice ale novela vezme lidem ochranu. „Další postup budeme konzultovat s právníky,“ uvedla náměstkyně...  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám