„Svým pracovním vytížením matky v Česku o několik pracovních hodin denně hravě předčí Spojené státy, Švýcarsko i Velkou Británii,“ uvádí Marie Oujezdská, místopředsedkyně Rodinného svazu České republiky.
Oujezdská může vytížení českých matek ilustrovat na svém vlastním příběhu. S manželem mají čtyři děti, ona sama však vyrostla jako jedináček. „Maminka působila jako sólistka opery a kvůli svému povolání na mě neměla tolik času,“ upozorňuje Oujezdská. Ke konci matčina života už spolu obě trávily víc času, ale deficit z mládí ukázal, že se obě vlastně moc neznají.
Psychologové upozorňují, že být s dítětem „intenzivně“ jen jednu hodinu denně a pak jej nevidět nestačí. „Bohužel dětí, které si z rodiny odnášejí stigma osamocení, je spousta,“ varuje psycholog Jeroným Klimeš.
„Lidé se sice doma potkají, ale každý se věnuje svým zájmům, hodně se hraje na počítači, brouzdá po sociálních sítích,“ říká Klimeš. Dodává, že večer by se lidé měli věnovat rodině. „Tento čas by měl být pro ně posvátný,“ myslí si psycholog.
Vliv na atomizaci rodiny má i stále malý počet zkrácených úvazků v českých firmách, který by především matkám umožnil trávit více času se svými dětmi. Situace se však v řadě firem zlepšuje. Například Česká spořitelna poskytuje možnost kratší pracovní doby nebo rodičovské dovolené pro otce zhruba několika stovkám svých zaměstnanců.
„Zkrácené úvazky jsme začali zavádět asi před pěti lety,“ říká zase Olga Zápecová, manažerka výtahářské firmy OTIS. Podle Oujezdské z Rodinného svazu ČR je však takových firem v naší zemi stále jako šafránu.
Sítě kradou náš čas
|
