Roušky jsou účinnou zbraní proti podzimním nachlazením

Sedmdesátiletý invalidní důchodce Jiří z Liberce chodí s rouškou pomalu, s respirátorem už chůzi nezvládá vůbec. Má totiž už patnáctým rokem chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Rouška je ale v těchto podzimních týdnech jediná možnost, jak relativně bezpečně opustit domov, pokud nechce riskovat zhoršení stavu. S ohledem na složitější stav jeho nemoci a problémy dýchání s ochranou pusy se musí ale zdržovat většinu času doma.

Ani „superroušky“ nejsou odolné proti šmejdům Podvádí se i s kvalitou roušek a ne všechno označené „nano“ také nano je. V testech, které prováděla Technická univerzita v Liberci, neuspěla v ověření kvality polovina zkoumaných nanoroušek. Jen tři ze šesti obsahovaly skutečně materiál zachycující i nejmenší částice. Někteří odborníci jsou skeptičtější. Jen deset procent roušek na našem trhu je opravdu „nano“, zbytek chrání jako běžná jednorázová rouška.

Jiří je jeden z těch, kteří si paradoxně na nošení roušek objektivně stěžují, že jim brání v dýchání, na straně druhé zakrytá ústa a nos zabraňují ve zhoršení nemoci nebo jiné nákaze. To je důvod, proč plicní lékaři nošení roušek jednoznačně vítají. „Zaznamenáváme nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici,“ konstatuje Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem. Že je to následkem nošení roušek či jiné ochrany, Kos potvrzuje. „Do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienti s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s častějším zhoršením dušnosti, kašle, únavy a bolestí na hrudníku, tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí,“ vysvětluje předseda občanského spolku.

Přese všechna pozitiva, která roušky v tomto počasí přinášejí, doporučují lékaři, aby se lidé s nemocnými plícemi vyvarovali případných zlozvyků, mezi které počítají nejvíce kouření. Také proto, že jim vedle jejich chronických problémů hrozí také covid-19. „Pacienti s CHOPN patří mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí,“ říká Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Rychlé kapénky Rychlostí až 40 metrů za vteřinu letí při kýchnutí aerosolové částice, které může obsahovat virus. Při normálním mluvení je jejich rychlost asi čtyřikrát menší.

S tím souhlasí také další plicní specialisté. „Dle řady zahraničních studií je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a lékařské fakulty v Hradci Králové.

Nošení roušek, zvláště to plošné, ale lékařskou veřejnost částečně rozděluje. Vystupuje proti tomu například Petr Žaloudík, senátor a současně lékař. Podle něj je momentální podzimní znovuzavedení ochrany obličeje nesmyslné a zbytečné. „Nosit roušky má smysl v nemocnici, na jednotce intenzivní péče, na operačním sále, v domově důchodců, nebo při rizikových akcích,“ říká Žaloudík. Nošení jinde označuje lékař a politik za nedůstojné. Vláda zavedla rouškovou povinnost nejdříve na jaře a nyní v říjnu.