Která jsou nejproblémovější místa ve vašem rajónu, co se týče výskytu bezdomovců, feťáků, případně trablů s dopravou? Neřekl bych, že máme na Praze 5 nějaké rizikové lokality. Samozřejmě jsou problémovější lokality z hlediska toho, že když v nich není prováděn každodenní dohled, stahují se do nich sociálně nepřizpůsobivé osoby, dá se říci i feťáci. Za poslední čtyři roky ale došlo ke znatelnému úbytku těchto osob, a to hlavně v oblasti Anděla. Velmi nám pomohla městská část s tím, že na Smíchovském nádraží jsme zlikvidovali stánky kde se prodával alkohol, kam se tito lidé stahovali. Oni totiž potřebuji zdroj laciného alkoholu. Stále tam tento problém řešíme, ale už ne na nástupních ostrůvcích MHD, ale kousek bokem, kde se otáčí tramvaje.
A co pití alkoholu na veřejnosti? Na Andělu u Alberta se přeci takoví pijani scházejí. Kde tedy platí zákaz? Zákaz platí na veřejně přístupných místech u zastávek MHD, v okolí metra, a podobně. Já se domnívám, že ty schody u Anděla jsme z velké části zlikvidovali. Pokud srovnáte situaci dnes a před pěti šesti lety, tak je to nebe a dudy. Když jsem začínal ve funkci ředitele v roce 2000, a ještě na Andělu nebyla ta nákupní centra, tak třeba na Zlatém Andělu při křížení Plzeňské a Nádražní postávaly prostitutky. To už tam dnes neuvidíte.
Kam se děvčata přesunula?
Na Praze 5 už nejsou. Nemůžu hovořit za kolegy z centra, ale my je tu nemáme. Když nákupní centra začínala, řešili jsme velké problémy také s bezdomovci na pěší zóně. Dlouho dobu jsme si s tím nevěděli rady, zintenzivnili jsme činnost. Naši lidé, zejména okrskáři tam drží nepřetržitou hlídku a problémy tam řešíme okamžitě. Je ale třeba něco zmínit. Spousta lidí si stěžuje, že jsou někde bezdomovci nebo narkomani. Někdy si označí tu osobu jen na základě jeho vzhledu. Pro nás je ale důležité, aby ta osoba, kterou chceme vykázat, se dopouštěla nějakého protiprávního jednání. To, že sedí na lavičce a páchne, je sice politováníhodné, ale není to protiprávní jednání. A to lidé těžko chápou, prostě je tam nechtějí.
Často vídám podobné typy, kteří vozí věci do sběrny kovů v Nádražní. Kontrolujete to tam?
Úzce spolupracujeme s policií, takže pokud se dovíme, že mizí kanály, tak tam zajdeme. Oproti policii máme velkou výhodu, že máme okrskáře, kteří mají dokonalou znalost prostředí. Když se zeptáte v obchodech prodejců, tak jistě budou znát našeho okrskáře pana Štěpánka. Ten má opravdu dokonalou znalost místa, i kriminálka za ním najde a díky němu se podařilo rozkrýt varnu. Za ty roky, co tady dělá, si vypěstoval určitou důvěru a lidé mu řeknou to, s čím by se jinak nesvěřili.
Jednou z činností strážníků je i sběr injekčních stříkaček. Kolik jich tak nasbíráte?
Není to jedna z činností městské policie, je to doplňková činnost. Děláme to jako nadstandardní službu. Na Praze 5 to provádí občanské sdružení Progressive, ale samozřejmě když někdo zavolá, tak to uděláme, protože jsem prostě rychlejší. Dříve nás lidé kvůli stříkačkám volali daleko častěji, teď je to jednou za týden, za čtrnáct dní.
Jaký je váš názor na šlehárny, tedy aplikační místnosti, jejichž možné zřízení ve své protidrogové strategii zmiňuje magistrát?
Nemá to oporu v zákonných normách, domnívám se, že tady se ubíráme směrem naprosto opačným, než bychom měli. Praha 5 byla oslovena i s tím, že by tady aplikační místnost byla, ale my je tu nechceme. Máme tu vlastně tři taková centra, takže se domníváme, že pro protidrogovou politiku děláme na Praze 5 dostatek.
Co by to znamenalo pro strážníky, pokud by šlehárna nakonec vznikla?
To vůbec nechci domýšlet. Aspoň jak jsem hovořil s kolegy od policie a protidrogové centrály, tak oni by to museli řešit jako trestné činy. My nemáme zákon, který by volně umožňoval distribuovat návykové látky. Nechápu, kde se ten nápad vůbec vzal, vždyť to je na úpravu celé legislativy a dokonce i mezinárodních norem, a tohle jde proti tomu.
Zeptám se ještě na odtahy aut. Prakticky každý den kolem deváté hodiny vídám v ulici Karla Engliše strážníky odtahovat, zdá se mi to, nebo je toto místo zlatý důl?
Když jsme začínali s odtahy, měli jsme vytipované úplně jiné lokality, které dosud platí – Štefánikova, v okolí pěší zóny a další. Pravda ale je, že v lokalitě Karla Engliše jezdíme víceméně na oznámení. Lidé volají, že někdo tu parkuje jako prase v křižovatce, takže řešit to musíme. Konkrétně ulice Karla Engliše mě vůbec netěší, dalo by se to řešit dopravními opatřeními, že by se tam třeba daly sloupky a my to vůbec nemuseli řešit. Ale je třeba si uvědomit, že naše práce je následná. Napřed se něco musí stát a my jsme pak taková represe. To ale není správně. Mám pocit, že politici a občané se spoléhají více na tu represi, než na prevenci.
Takže nejvíce oznámení máte na špatné parkování?
Nevěřil byste, co máme za jediný den telefonátů - "bonzů", kterak někdo někde špatně stojí autem, nebo nedělá to, co má. A všichni chtějí, abychom to řešili my. Nikdo za ním nejde a neřekne: "Podívejte, špatně tady stojíte." A my, když řešíme ten přestupek, tak slýcháme: "To nemáte nic lepšího na práci, než mě tady buzerovat za to, že špatně stojím?" A pak to ještě bagatelizují. Je to hodně o lidech a musím říct, že za dvacet let, co jsem u městské policie, se českého národa děsím. To je taková mentalita. Lidi fakt hodně na sebe žalují, ale hrozně.
