K práci s pivem jste se dostal v 60. letech. Kde jste tehdy začínal?
Po škole jsem v roce 1968 nastoupil do smíchovského Staropramenu. Zažil jsem ve službě i tu noc, kdy přijeli Rusáci a musím říct, že to v pivovaru bylo docela divoké. Někdo dokonce navrhoval vypustit zásoby ze sklepů do Vltavy, aby se pivo nedostalo Rusům do rukou.
O tři roky později v pivovaru U Fleků, který spadal pod Staropramen, to, předpokládám, tak divoce nezačínalo.
U Fleků jsem jako sládek začal 1. května 1971. Bylo mi pětadvacet a nebyl jsem si moc jistý, jak to celé dopadne. Kdybych neuspěl, mohlo mě to stát hlavu, ale zkušenější kolegové ze Smíchova mi radili, abych do toho šel.
Slyšel jsem, že končící flekovský sládek z vás nebyl moc nadšený.
No jo, dost se vztekal. "Takovejhle cucák a bude po mně dělat sládka," říkal.
Evidentně to dobře dopadlo, když jste tu vydržel přes 40 let.
První dva, tři měsíce jsem skoro nechodil domů, byl jsem v práci furt. Mně moje první pivo chutnalo, ale záleželo, co řeknou hosté. Asi po týdnu přišel vrchní z hospody a pivo pochválil. Povídal, že se lidi ptají, co se tady stalo, že je pivo teď tak dobré. Po minulém sládkovi se občas muselo vylívat do kanálu.
A co jste změnil?
Přestal jsem používat náhražky - chmelový extrakt a cukr.
Pivovar U Fleků přežil dvě světové války i čtyřicet let komunismu. Hrozilo za vás někdy, že bude zrušen?
Ano, existovala představa, že z něj bude jen obyčejná hospoda jako například z pivovaru U Svatého Tomáše.
Kolik se tehdy U Fleků vyrábělo?
Kolem 6 tisíc hektolitrů ročně. Teď je to mnohem méně, jen něco přes 2 tisíce hektolitrů.
Pije se teď míň?
Je jiná doba. Za komunistů se tolik nemakalo a také se tu scházeli hlavně turisti z východního i západního Německa. Dnes přijdou Japonci, Španělé nebo Italové, a ti pivo jen ochutnají. Dřív byla většina tržby za pivo, teď naopak za jídlo.
Jak se pivovar změnil, když byl v restituci na počátku 90. let vrácen rodině Brtníkových?
Pivovar prošel rekonstrukcí už v druhé polovině 80. let, pak už se tu mnoho neměnilo. Pořád například používáme starý měděný chladicí štok. Pivo se tu nejen chladí, ale i odpařuje. Na kotli máme dvanáctku, která se na štoku mění na třináctku.
Slavná flekovská tmavá třináctka má prý během roku různé odstíny.
Ano, v létě je o něco tmavší, než v zimě. Děláme to kvůli hostům, kteří jsou zvyklí na tmavou barvu. A v létě se na zahrádce do sklenic opírá sluníčko.
Komu všechny tyhle "fígly" plánujete předat?
Nástupce už si vychovávám. Je to vnuk spolumajitelky pivovaru, tradice staré sládkovské rodiny Brtníků tak bude pokračovat.
Strážce streamu
