Rozhovor: Válčit proti drogám je úplná hloupost, říká Oliver Stone

Ve svých filmech se často věnujete zásadním momentům americké novodobé historie. Jak jste se ve vašem posledním filmu dostal k tak reálnému tématu ze současnosti?
Náš film je založen na knize, není to tedy nějaké dokudrama, které by se tvářilo jako záznam skutečnosti. Celý příběh je o tom, co se mohlo stát, je to fikce. Situace obsažená ve filmu se nikdy nestala, ale to ještě neznamená, že by se nemohla stát. Film vypráví o tom, jak se jeden mexický drogový kartel snaží zaplnit určitou mezeru na trhu v podobě nezávislých pěstitelů, kteří produkují vysoce kvalitní marihuanu přímo ve Spojených státech.

A jaký máte vy sám z drogové války a celého toho protidrogového tažení pocit?
To bychom se museli vrátit do roku 1969. Proč bychom měli vyhlásit drogám válku? Tomu nerozumím a ani netuším, proč Amerika tak miluje samotný koncept války. Stačí si vzpomenout na válku ve Vietnamu, v Iráku nebo v Afghánistánu. Všechno to jsou nekonečné války. Když válčíte, musíte do toho lít ohromnou spoustu peněz, rozpočty se stále navyšují, a vzniká tak prostor pro korupci. Tak to ve válce prostě chodí. Ale nejde jen o tuto věc, Amerika se pošpinila třeba i tím, že vytvořila vězeňský systém, který se zcela vymkl jakékoli kontrole, a Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami se chová naprosto šíleně. Poškozuje to pak i samotné Mexiko, neboť se tím vytváří ohromné pole pro korupci v samotném Mexiku a ceny drog, jako je marihuana, rapidně rostou. Mohly by stát mnohem méně.

Jaké jsou podle vás šance na legalizaci marihuany ve Spojených státech?
V poslední době nevidím žádný pokrok, navíc Obamova administrativa jde přesně opačným směrem. V liberální Kalifornii jsou v tomto ohledu mnohem dál, doufejme že jejich státní zákony posunou dopředu i ty federální, ale v době voleb? Tak na to zapomeňte. Hloupost vládne. To je ten nejnižší společný jmenovatel. Kdyby se pokusili alespoň o dekriminalizaci uživatelů. To by přece stálo za zkoušku. Pojďme trochu ulehčit přecpaným věznicím, v tomto ohledu je na tom tato země opravdu špatně.

Samozřejmě, ale marihuana není jedinou drogou, která tuto situaci zapříčinila...
A jak chcete odlišit marihuanu od kokainu? Pojďme se vážně bavit o vědeckých studiích věnovaných marihuaně a jejích účincích. To je myslím jediný rozumný způsob jak zahájit tuto debatu. Kokain je jen další podobná látka a já si osobně myslím, že by mohla také sloužit lékařským účelům, navíc je v tom opět velký obnos peněz. Takže kdyby se obchod s kokainem zdanil a kokain zavedl do léčby a užíval s rozumem, dávalo by to smysl.

Přečtěte si aktuální magazín MEN a WOMEN ONLY Obsahuje rozhovor s Oliverem Stonem a mnoho zajímavých článků.

Jak moc jste se snažil o politický film? Třeba ve srovnání s vašimi staršími snímky...
Takhle neuvažuji. Nemyslím na to, abych do filmu dal nějaká politická témata. Nemám žádný program. Filmy musí fungovat sami o sobě. Občas sice vzbudí kontroverze, ale abych byl upřímný, jde mi hlavně o to vyprávět příběh. A snažím se, aby byl strhující. Nesnažím se v tomto filmu tlačit na legalizaci marihuany, ten příběh se vyvíjí po své vlastní ose. Závěry ať si pak utvoří každý sám. Vyprávím příběh, to je vše. Nejsem advokát.

Když jste natáčeli násilné scény, jak daleko jste zašli?
Moc daleko ne, pochopitelně. Existuje totiž něco jako hodnocení R (na takové filmy může mládež v USA do 17 let jen v doprovodu rodičů, pozn. red.) a Spojené státy jsou ohledně sexu puritánské, takže si toho nemůžete dovolit tolik jako v evropských filmech. Taky tu máte herce, kteří třeba nechtějí jít za určitou hranici. Ta kniha byla hodně otevřená. Kdyby jsme se jí skutečně drželi, tak bychom dosáhli hodnocení R velmi hravě. Takže jsem se nechal vést vlastním úsudkem a smyslem pro to, co diváci ještě ustojí. Ten film určitě není tak realistický a násilný jako ve skutečnosti, to musí být každému jasné. Myslím tím třeba to, že ve skutečnosti klidně můžete někoho hodit do sudu s kyselinou, jak to kartel obvykle dělá, a sledovat, jak oběť před smrtí křičí.

Čtyřicet let za kamerou Filmové milníky Olivera Stona

Četa (1986): Charlie Sheen coby zelenáč Taylor uprostřed vietnamského válečného pekla. V roce 2007 byl film Americkým filmovým institutem zvolen 86. největším filmem všech dob.

Wall Street (1987): Michael Douglas a Charlie Sheen ve světě kravaťáků znamenaly pro Stonea další úspěch. K námětu se vrátil po dvaceti letech, když natočil Wall Street: Peníze nikdy nespí.

Narozen 4. července (1989): Opět bolestivé téma vietnamské války. Tom Cruise hraje ochrnutého Rona Kovice, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Osm nominací na Oscara.

Takoví normální zabijáci (1994): Jeden z nejkontroverznějších snímků vůbec. Příběh filmu sleduje vražedné běsnění mileneckého páru. Snímek s Woody Harrelsonem a Juliette Lewisovou byl odsuzovaný za brutalitu a zároveň oslavovaný za vizuální dokonalost.

Nixon (1995): Životopisný film o nejkontroverznějším americkém prezidentovi kontroverznímu muži, který v roce 1974 musel rezignovat. Snímku vévodí dokonalý Anthony Hopkins v titulní roli.

U-Turn (1997): Klaustrofobické akční drama se Seanem Pennem a Jennifer Lopez. Psychózami nadupaný snímek patří mezi jeho největší komerční propadáky. Vydělal pouhých sedm milionů dolarů.

World Trade Center

World Trade Center (2006): Příběh dvou policistů bojujících o život svůj i druhých v troskách WTC po útoku 11. září. Kritika snímek povětšinou strhala coby příliš patetický, šablonovitý a moralizující. Stoneův nejhorší film.