Předpokládám, že umění, pop a kultura mají ve vašem životě hlavní slovo...
A všechny se navzájem prolínají. I vy či já tvoříme jeden celek nebo já a mí fanoušci – všichni můžeme žít na jednom místě navzdory tomu, že každý je jiný nebo má jinou barvu pleti. Pop a umění nejsou v rozporu s kulturou; každá tato část je součástí těch druhých. Na novém albu jsem proto chtěla skloubit umění a kulturu s pop-music, je to taková vzpomínka na Andyho Warhola.
Jak byste popsala třemi slovy album Artpop?
Zášť, láska a smyslnost.
První recenze k vám nebyly zrovna přívětivé...
Recenze mě nevzrušují, fámy nebo drby ano. Sláva vzbuzuje negativní energii a kvůli ní jsem labilní. Já se ale každý den střetávám s něčím novým a kromě neustálých útoků na mě se setkávám i s něčím dobrým, třeba s mými malými příšerkami (její fanoušci – pozn. red.) a ty vždy stojí při mně.
Stále měníte vzhled, neskrýváte se ve skutečnosti před něčím? Nejsou všechny ty převleky jen nějakým štítem?
Ano, mám hodně kostýmů (smích). To je Lady Gaga. V profesionálním životě jsem stále v defenzivě. Mám pokaždé na sobě jiné šaty, neustále měním kostýmy, abych se cítila silnější. Záleží na dni, jak se cítím. Když se cítím slabá, změním účes klidně i třikrát za den, pak se cítím jako superwoman. Na barvě vůbec nezáleží, cítím se prostě mnohem silnější.
