Jak vlastně vinice získala svoje jméno?
Vinice sv. Kláry má název podle kaple sv. Kláry, která přímo na vinici stojí. Kaple je zasvěcená sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu. O výstavbě kaple bylo rozhodnuto na konci 17. století. Protože lidé žijící v okolí Trojského zámku se kvůli častým povodním nemohli dostat na bohoslužby do Prahy, zažádal hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v létě 1691 o povolení vystavět jim zde kapli. Její interiér je velmi prostý, tvoří ho jediná místnost s cihlovou podlahou a plochým stropem. Dnešní oltář byl pořízen okolo roku 1924. Obraz nad oltářem je barokní, představuje Nejsvětější Trojici s Pannou Marií a s františkánskými světci. Krucifix pochází z poloviny 18. století.
Proč vinice vznikla zrovna zde?
Vinice sv. Kláry je tu již historicky. Byla zde zřejmě již za panování Přemysla Otakara I. – okolo roku 1228. V té době náležely klášteru sv. Jiří na Pražském hradě poplužní dvůr a dvě usedlosti v Ovenci, dnešní Bubeneč a Troja. Součástí dvora byly pole, louky, vinice, štěpnice a řeka. Nicméně první písemné zmínky o pražských vinicích se objevují z doby vlády císaře Karla IV., který 16. února 1358 vydal nařízení o zakládání vinic – a to na všech jižních svazích do tří mil okolo Prahy. S jistotou tedy víme, že vinice byla i na tomto místě. Největšího rozkvětu dosáhlo pražské vinohradnictví za vlády Rudolfa II., tehdy vinice sv. Kláry byla nedílně spojena s Trojským zámkem. Vinice zde byla nepřetržitě až do roku 1925. V tomto roce byla změněna na zahradu. Obnovena pak opět byla okolo roku 1952 a v roce 1995 přešla pod správu Pražské botanické zahrady.
Je pravda, že jednu dobu byl v Troji místo vinice třešňový sad? Měla někdy vinice namále?
Krátké období, kdy nebyla vinice udržována a kdy tu na několik let vznikl třešňový sad, bylo právě někdy mezi lety 1930 a 1950. Vinice měla namále při různých válečných konfliktech, jako byla například třicetiletá válka. Velkou katastrofou pro vinice v celé Evropě bylo zavlečení mšičky révokaza – na přelomu 19. a 20. století. Tento hmyz i vinohrad sv. Kláry de facto zlikvidoval. Následně byla vysázena nová réva a vinice byla obnovena.
Jak se vinici daří dnes?
Současná vinice, která je součástí botanické zahrady, je rozdělena na dvě části – ukázkovou a produkční. Celkem se zde pěstuje 120 odrůd, většina patří mezi ukázkové odrůdy, pouze devět odrůd využívá vinice pro výrobu vína.
Převládá některá odrůda?
Dominantní jsou tu dvě odrůdy, a to Rulandské modré, které se tu právě pěstuje již od dob Karla IV., a dále ryzlink rýnský. Dalšími produkčními odrůdami jsou: Rulandské šedé, Müller Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený a z červených ještě Modrý Portugal a Neronet. Z vinice máme radost, vína zde pěstovaná jsou velmi kvalitní – což se odráží i v samotné produkci. Plocha vinice je 3,5 hektaru a výtěžnost je 18 až 24 tun hroznů za rok.
Už se to blíží
|
Za chvíli se koná vinobraní. Čím bude letos jiné?
Bude se jednat o tradiční vinobraní na vinici sv. Kláry, což znamená, že se vracíme k vinobraní tak, jak je návštěvníci znají. Loni jsme byli nuceni z důvodu nepříznivé situace udělat vinobraní v menším měřítku a představili jsme pouze naši vlastní produkci. Letos opět návštěvníci ochutnají kromě našeho vína i víno dalších českých a moravských vinařů a mohou se samozřejmě těšit na burčák, bílý i červený, a dobré jídlo a dobrou zábavu. Co bude v letošním roce jiné, je to, že se vinobraní bude odehrávat pouze v části vinohradu a dále v areálu Ornamentální zahrady – kde bude soustředěn i program. Náš viniční domek totiž v současné době prochází rekonstrukcí, mimo jiné tu vzniká nový degustační prostor. Těšíme se, že jej budeme moci využít již příští rok. Novinkou letošního roku, kterou mohou milovníci našeho vína ochutnat, jsou naše vlastní sekty, a to z odrůdy Rulandské modré, z níž vznikl sekt růžový, bílý, a pak sekt – rosé – z Modrého Portugalu. Během vinobraní se také zájemci mohou zúčastnit komentované prohlídky vinohradu.
Strážce streamu
