S dvoucifernou inflační saní Češi spolehlivě prohrávají. Často žijí od výplaty k výplatě

Dvě třetiny zaměstnanců podle loňského zjištění Českého statistického úřadu na oficiální českou průměrnou mzdu nedosáhnou. Ta se pohybuje už nad 40 tisíci korunami. Jenže její výši ovlivňují příjmy relativně malé části zaměstnaných osob.

Úspory jsou sci-fi. Čeká se na každou novou výplatu
Téměř polovina zaměstnanců totiž žije od výplaty k výplatě. V éře vysoké inflace proto nemohou uvažovat ani o naspořeném milionu, natož o dvou, které po covidu a v éře vysoké inflace nyní odborníci na finance doporučují jako dostatečný polštář pro penzijní věk. „Tato částka by jim umožňovala utrácet měsíčně něco přes osm tisíc korun, k tomu by jim chodila také státní penze,“ připomíná Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny. A to za předpokladu, že v penzi prožijí předpokládaných 15 až 25 let.

Západ v nedohlednu
„Hodnota finančních aktiv českých domácností vzrostla za poslední rok o necelých šest procent na 9,3 bilionu korun,“ vypočítává Petr Mederly, obchodní ředitel společnosti Generali Investment. Ani tak úspory nedostihly dvoucifernou inflaci.

PŘÍPRAVA NA STÁŘÍ Pouze dvanáct procent českých domácností má naspořeno desetinásobek svých měsíčních příjmů jako rezervu pro dobu, kdy odejdou do penze. Ostatní mají v úsporách menší částky, někteří vědí, že budou v důchodu žít jen z penze. IFZ

I když jako celek máme naspořeno víc než většina obyvatel východní Evropy, za tou západní ovšem výrazně zaostáváme. Průměrný obyvatel Evropské unie může vykázat na svém bankovním účtu téměř trojnásobek svého měsíčního příjmu. Češi dosáhnou na necelý 1,9násobek. Do této sumy se nepočítají jen peníze na kontě, ale i finance investované do fondů, realit nebo dalších cenností.

Místo milionu jen polovina
Pětině domácností dlouhodobé úspory pokryjí méně než jeden pravidelný měsíční příjem a asi polovině pokryjí méně než tři měsíční příjmy. „To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel,“ vysvětluje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

I přes vyšší zájem o investice do fondů nebo do zlata odkládají lidé přebytky nejčastěji na spořicí či termínované účty. Zejména běžný účet nepokryje ani zlomek inflace. Jen pro představu, pokud by měl někdo v roce 2000 naspořený milion korun a nebránil se proti inflaci, v roce 2022 by mu z této částky fakticky zbyla zhruba polovina.