Šéfové chybují. Špatně spí a trpí

„Nevážně by se dalo říci, že když ponocujete, navštěvujete častěji ledničku,“ komentuje Nevšímalová. Spolu s neurologem Karlem Šonkou, specialistou na spánkové poruchy, vidí ale základní příčinu ve změnách životního stylu. V tom, že alespoň naše evropská a severoamerická civilizace funguje nonstop čtyřiadvacet hodin denně.

V Česku pracuje podle střízlivých odhadů až čtvrtina lidí ve směnném režimu, tedy zcela mimo přirozené biorytmy. „Řada z nich trpí různými poruchami spánku, ale ne všichni to řeší,“ říká pro deník Metro Šonka.

Den pro nespavé Od roku 2008 se 16. března připomíná Světový den spánku a poruch biologických rytmů. Potíže se spaním patří ke stejně závažným civilizačním chorobám jako rakovina, stres nebo alkoholismus.

Důvodem je třeba to, že jinou práci neseženou. „Často je pro ně taková práce finančně natolik zajímavá, že tohle hledisko zvítězí nad zdravotními problémy,“ tvrdí Karel Šonka.

Další vykolejení mimo obvyklý spánkový režim představuje ponocování. Ať již kvůli zábavě, nebo práci navíc, ale také kvůli vysedávání u počítačových her. Modré světlo displejů ještě víc nabudí organismus a prodlužuje dobu nutnou k usnutí.

Poruchy spánku nemají vliv jenom na únavu. „Mohou vést k rychlejšímu rozvoji některých nemocí spojených původně až s vysokým věkem,“ upozorňuje Šonka. Jedná se třeba o Parkinsonovu nemoc nebo alzheimera.

Dalšími průvodními jevy jsou snížený pracovní výkon, riziko srdečních onemocnění, u řidičů riziko dopravních nehod. Manažeři se dopouštějí chybných rozhodnutí. „Pro ženy představuje narušení přirozeného spánkového rytmu třeba poruchy menstruačního cyklu a také problémy s otěhotněním,“ připomíná neurolog Šonka.

Podle lékařky Nevšímalové je také nezdravé přesouvání aktivit, jako je sport nebo třeba stále oblíbenější saunování, do večerních hodin. „Člověk by měl výrazné fyzické aktivity, není-li to nezbytné, utlumovat kolem sedmé hodiny večerní,“ připomíná neuroložka.

Časová pásma. Časté létání na východ vede ke stresu Nakupujeme a bavíme se 24 hodin denně. Nonstop život platí hlavně pro severní polokouli. Organismus se s letem přes jedno časové pásmo vyrovnává jeden den. Jde o takzvanou pásmovou nemoc. Škodlivé je hlavně létání přes více časových pásem na východ. Chronická nespavost může v praxi vést k závislostem na hypnoticích, tendencím k depresím a s tím souvisejícím sebevražedným sklonům. Obvyklá doba spánku je mezi 22. až 23. hodinou a šestou až sedmou ranní. Chodíte-li spát o tři hodiny dříve nebo později, už je to patologický příznak. Jedna čtvrtina zaměstnanců v zemích Evropské unie pracuje na směny.