Covidové období zřejmě trhem sektů dost zamávalo. Bude to na konci roku lepší? Podle dlouhodobých statistik připadá na toto období asi jedna třetina produkce šumivých vín. Nejen té vaší.
Vánoce a oslavy nového roku jsou pro všechny výrobce tohoto nápoje zásadní. Covid se pochopitelně podepsal na gastronomii, kam také část produkce směřuje, ale ne všechna čísla můžeme dokonale rozklíčovat. Víme, že dvě třetiny prodáme v maloobchodní síti, třetinu ve velkoobchodech. Ale z těch jde víno i sekty také do maloobchodů a gastronomie. Odhadujeme, že čtvrtina z velkoobchodního prodeje, jak sektů, tak i vín, skončí právě v gastronomii. Takže propad v restauracích nebo hotelech byl, ale zákazníci to vykompenzovali nákupem domů.
Jen domácí produkce hroznů na výrobu sektů nestačí. Máte jen stálé odběratele, nebo nakupujete podle toho, kdo právě nabídne lepší cenu?
Máme přibližně šest set vlastních hektarů vinic, ty využíváme plně na výrobu sektů kvašených v láhvi tradiční metodou. Na sekty, které se připravují v tancích, musíme dokupovat. U nás na Moravě, v Itálii, na Slovensku, v Rakousku. Máme štěstí na dlouhodobé dodavatele, u nich máme jistotu stálé kvality. I když je každá sezona jiná, nikdy se nestalo, že bychom museli shánět surovinu i jinde, třeba i mimo Evropu.
Jednu dobu žehrali vinaři na tragický nedostatek láhví. Setkali se s tím i výrobci sektů? Že nebylo do čeho plnit?
Naštěstí máme správně nastavené smlouvy, že bychom museli zastavovat kvůli málo láhvím výrobu. Nemáme dokonce ani žádnou velkou zásobu tady ve Starém Plzenci, nové palety sem přivážejí podle toho, jak jede aktuální produkce. Teď je těch palet pochopitelně znatelně víc.
Zkouším si představit, že bych na Silvestra bouchl bublinky z plastové láhve. Co vy?
Technologicky ne, ve skleněné láhvi je totiž tlak šesti atmosfér. Navíc to není možné ani ze zákona, ten to zakazuje. Jen představit si umím perlivé víno v plastu. Ale vezměte v úvahu, jak to bylo s plastovými láhvemi v pivovarnictví. Když zavedl Staropramen velké plastové obaly, dali mu zákazníci co proto. Ale nakonec do plastu plnily téměř všechny pivovary. Jenže PET láhve se časem u veřejnosti dostaly do nelibosti a teď se opět vrací trend vratných obalů.
Jiné suroviny se už používají alespoň u uzávěrů vína a sektů. Ani vaše sekty už nejsou stoprocentně uzavřené jen korkem. Vinaři zavedli zátky skleněné, šroubovací i lisované z drceného korku.
U sektů jsem stále zastáncem opravdového korku, tam je například trend k čištěnému, takzvanému TCA free korku. My zatím používáme korek s tou ploškou spodní, aby se zamezilo vadě korku. U tichých vín máme různé projekty. Část máme se šroubovými uzávěry. U červených prémiových vín, která jsou určená pro zrání, například z Habánských sklepů, je buď kvalitní celokorek, nebo již zmiňovaný TCA free korek. Ten zaručuje dýchání vína, ale současně vylučuje vadu korku.
Zkoušíte se prosadit i v zahraničí?
Nedávno jsme vypravili na cestu dva kontejnery sektů do Mexika. Takže tam na konci roku také bouchnou naše zátky. Je to ale malý objem ve srovnání s naší celkovou produkcí, ale je to šance, jak se někde uchytit. Třeba i proto, že například největší mexický pivovar se jmenuje Bohemia. Jinak jsme relativně zabodovali v Belgii, která je, podobně jako Česko, spíše pivní zemí. Dostat se do povědomí, že jsme i vinařský region, není snadné, v sektech se musíme smířit s tím, že nás tak svět nikdy brát nebude. Kromě toho země tady kolem nás i některé jiné v Evropě mají svého „národního“ producenta a svou ikonickou značku. Francie, to je automaticky Champagne. Slováci mají svého Huberta, Španělé Freixenet, Němci, kteří mají šumivá vína také rádi, mají dokonce hned dvě nebo tři značky. Maďaři se svou značkou Törley mají určitou výhodu v tom, že je v zahraničí přece jen chápou jako zemi produkující víno.
Kdysi jste zkoušeli prorazit tady doma se sektem pro diabetiky. Vidíte nyní nějaké díry na trhu?
Po diabetickém sektu už opravdu není poptávka, dobře se uchytily sekty bez alkoholu, protože příležitost, kdy nemůžete pít, a přesto si chcete přiťuknout a napít se, jsou časté. Je to podobné jako u nealko piva, které má stoupající tendenci. Co je možná cesta, to jsou vína, možná i sekty, s nižším obsahem alkoholu. Jenže vyrobit nízkoalkoholické víno, kdy se musí přerušit kvašení, není úplně snadná záležitost.
Sekty jsou tedy hodně konzervativní obor.
Nemůžete přicházet s novinkami měsíc co měsíc. Někdy ale vznikne něco, co vás překvapí, i když nečekáte mimořádný zájem. Před dvěma lety jsme přišli s Bohemia Ice, sektem, kam si můžete dát led. Čekali jsme nějakých tři sta tisíc prodaných láhví, dostali jsme se přes milion. Co se vín obecně týká, nabídka směřuje k menším obalům, nevylučuji ani víno v plechovce. Ale na to u nás asi zatím není doba.
Na jižní Moravě se pěstují odrůdy, které byly dříve myslitelné jen v jižních regionech Evropy. Neuvažujete předvídavě o koupi pozemků na vinice na severu Evropy?
Vinici nevysazujete na dva roky, ale na dvacet nebo i třicet let. Plánování není snadné. Velice pozorně trendy sledujeme, jsme v kontaktu s klimatology, jak to asi bude za dvacet nebo třicet let. Problém je v tom, že i když bude obecně vyšší teplota, nezbavíme se jarních mrazů. Záleží na tom, jestli budou ve stejný čas, jako bývají, nebo to bude kolísat. My bychom spíše potřebovali odolnější odrůdy, které dubnové a květnové mrazy přežijí bez úhony.
Co vinná réva ve sklenících? Co takovému nápadu říká vaše představivost? Tam by vinné hrozny mrazům odolaly.
Sekty jsou pro výrobce zajímavý sortiment nejen na Vánoce a oslavy.
|
To si opravdu představit neumím. Možná to už někdo někde zkoušel. Ale je nějaký tlak na cenu a v jižních regionech stále umějí vyrobit víno levněji, než kdybychom ho my tady zavírali do skleníků. Navíc když velké státy produkci dotují.
Strážce streamu
